Mlýn vydělává peníze jdoucí, ne stojící.
(německé přísloví)

Gabrielův mlýn

Gabrielův mlýn
8
208
U Mlýna
Zadní Třebaň
267 29
Beroun
Zadní Třebaň
49° 55' 11.4'', 14° 12' 33.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn a malá vodní elektrárna stojí u náhonu nedaleko jezu na pravém břehu Berounky. Bývalý mlýn byl přebudován na malý pivovar Bobr.
Na okraji obce
Berounka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1625 je v Hlásné Třebáni uváděn v opisu urbáře mlynář Vávra. První zmínka o mlýnu pochází z r. 1676, kdy je uváděn jako svobodný. Prvním svobodným mlynářem byl Václav Salát.

20.3.1676 od dědiců Václava Saláta koupila Alžběta Zuzana Vratislavská z Geršdorfu, svobodný mlýn odloučený od panství karlštejnského a připojený k panství všeradickému

1700 Jan Malík

Jiří Sychra

po 1780 Tůma, vyrábí i dubové tříslo pro koželuhy

V roce 1834 měl  mlýn s pilou pronajatý Jan Fastr, příbuzný Petra Fastra, majitele hostince u Zlaté husy v Praze, kde se scházel spolek Repeal

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1859 byl majitelem Václav Tůma. Na mlýn přijal revolucionáře Karla Sladkovkého, který byl jeho švagr, po jeho propuštění z vězení. (RR)

v 2. pol. 19. století byla majitelem mlýna rodina Tůmova. Karel Tůma sestavil podle zapsaných historek knižní soubor Z českých mlýnů, dále vydával  mlynářský časopis. V pražské Lazarské ulici měl kavárnu.

1871 koupila akciová společnost třebáňských sedláků za 63.000 zl., společnost však hospodařila s dluhem a počet složení byl redukován z 6 na 3

1874 na 10 let pronajat Františku Šťáralovi za 5.255 zl. ročně 

1876 do základů vyhořel 

Společnost  mlýn postavila znovu a za 32.400 zl. prodala pražskému sládkovi Kličkovi a jeho společníkům 

1881 mlýn v majetku Pražana Bunyase, Jana Fastra, později Karla Babánka, za něho v I. patře zřízena hospoda (1915 zanikla)

Poté vlastnil Antonín Gabriel, syn zámožného pražského lékárníka  a pokrokový podnikatel, který zde postavil elektrárnu

V roce 1911 byla u  mlýna v provozu elektrárna, která zásobovala celou obec elektrickým proudem.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1926 František Babánek, ovšem A.Gabriel si ponechal ostrov, kde zřídil zahradnictví  a šlechtitelskou stanici tuipánů

Kalina

V roce 1930 byl majitelem mlýna a vodní elektrárny Boh. Babánek. Mlýn uváděn i v roce 1932.

1931 Foltýn

1931 Dvořák a Ing. Kříž z Berouna, zmodernizovali elektrárnu a zřídili Kaplanovu turbínu

1936 mlýn znovu vyhořel, znovu vybudován a pronajat Václavu  Čánskému z Třebáně

1941 Václav Čánský udánza černé mletí a prodej mouky bez lístků, i s manželkou zatčen gestapem a vězněn až do konce války

pod dobu jeho věznění vedl mlýn jeho švagr Moravec

1948 mlýn znárodněn

přeměněn na mísírnu krmiv

k mlýnu přistavěn domek pro zahradníka a 3 obytné domky

Nyní je v bývalém mlýně malý pivovar Bobr, funguje MVE.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fastr
  • Babánek
  • Salát
  • Tůma
  • Malík
  • Sychra
  • Šťáral
  • Klička
  • Bunyas
  • Gabriel
  • Kalina
  • Foltýn
  • Dvořák
  • Kříž
  • Čánský
  • Moravec

Historie mlýna také obsahuje:

1625 Vávra

1676 Václav Salát.

1676 Alžběta Zuzana Vratislavská z Geršdorfu

1700 Jan Malík

Jiří Sychra

po 1780 Tůma

1834 - Jan Fastr (nájemce)

1859 Václav Tůma.

Karel Tůma

1871 akciová společnost třebáňských sedláků

1874-1876 František Šťáral (nájemce)

1876 Klička a spol.

1881 Bunyas a Jana Fastr

1903 Karel Babánek

1911 Antonín Gabriel

1926 František Babánek

Kalina

1930 - Bohumil Babánek

1931 Foltýn

1931 Dvořák a Ing. Kříž 

1936-1948 Václav  Čánský (nájemce)

1943-1945 Moravec

současnost - malý pivovar, MVE

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
  • mlynářské účelové známky
zcela přestavěn – bez historické hodnoty
10 2013
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice bez obytné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýn je dvoupatrový, přístavby přízemní a jednopatrové, věž dvoupatrová.
    V roce 1911 byla u  mlýna v provozu elektrárna
    Gabrielům mlýn, který zde stál od 17. století. Vodní dílo bylo v roce 1911 modernizováno instalací Francisovy turbíny.
    Válcový mlýn byl ve 30.letech rozšířen a modernizován. Jedná se o zděné stavby se sedlovými střechami. Areál je výrazně přestavěn, ale hmotové řešení areálu vodního mlýnu je snadno čitelné včetně náhonu.
          Žádná položka není vyplněna
          před 1871: 6 složení
          1871: 3 složení
          Zaniklý
          • stoupa
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • hostinský provoz
          1780 stoupa na tříslo
          1911 elektrárna pro Zadní Třebaň
          1881-1915 hostinec v I. patře
          U mlýna je funkční MVE.
          Roku 1911 byla u Gabrielova mlýna ze 17. století nahrazena vodní kola na spodní vodu ležatou Francisovou turbínou o omezeném výkonu 35 kW, výrobek klatovské firmy Schifauer. Současně byla zřízena malá elektrárna, jež dodávala elektrický proud pro zdejší obec. Ve třicátých letech noví vlastníci válcový mlýn modernizovali a rozšířili. Jako první na řece Berounce instalovali roku 1933 vertikální Kaplanovou turbínu o výkonu 120 W se skříňovým hydraulickým regulátorem od brněnské firmy Ignác Storek. Při generální opravě soustrojí v roce 1994 byl původní regulátor oběžného kola turbíny, ovládaný řemenovým převodem z generátorové hřídele, nahrazen hydraulickým rotačním servopohonem. Po ničivé povodni v létě roku 2002 byl původní elektrický rozvaděč nahrazen plnoautomatickým řízením. Elektrárna se nachází na derivačním kanále, který je napájen z kamenné jezové nádrže na Berounce. Hodnotná funkcionalistická architektura zůstala zachována bez rušivých zásahů včetně celé dispozice přivaděče a vodního kanálu. Areál v Třebáni představuje pozoruhodný stavební i funkční doklad typu malé vodní elektrárny v dobrém stavu s dochovaným původním zařízením.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          Nedaleko mlýna je jez, od kterého se odděluje náhon.
          Vodní síla byla zužitkována jezem o výšce 1,4 m.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceL. Schifauer, Klatovy
          PopisRoku 1911 byla u Gabrielova mlýna ze 17. století nahrazena vodní kola na spodní vodu ležatou Francisovou turbínou o omezeném výkonu 35 kW, výrobek klatovské firmy Schifauer.
          Francisova turbína o objemu průtoku 3,5 m3/s-1 dávala výkon 50 koní.
          Současnost: 1 turbína, výkon 120 kW, roční výroba 0,552 GWh
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceL. Schifauer, Klatovy
          PopisRoku 1911 byla u Gabrielova mlýna ze 17. století nahrazena vodní kola na spodní vodu ležatou Francisovou turbínou o omezeném výkonu 35 kW, výrobek klatovské firmy Schifauer.
          Francisova turbína o objemu průtoku 3,5 m3/s-1 dávala výkon 50 koní.
          Současnost: 1 turbína, výkon 120 kW, roční výroba 0,552 GWh
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisze 17. stol.
          před 1871: 6 kol
          1871: 3 kola
          V roce 1930 byl ve mlýně ve mlýně 2 kola na spodní vodu
          1) hltnost 3,017 m3/s, , spád 1,4 m, výkon 16,9 HP.
          2) hltnost 3,68 m3/s, spád 1,4 m, výkon 20,6 HP
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          VýrobceIgnác Storek, Brno
          Popis1933 instalována vertikální Kaplanova turbína o výkonu 120 W se skříňovým hydraulickým regulátorem od brněnské firmy Ignác Storek. Při generální opravě soustrojí v roce 1994 byl původní regulátor oběžného kola turbíny, ovládaný řemenovým převodem z generátorové hřídele, nahrazen hydraulickým rotačním servopohonem.
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceBartelmus Donát - Brno
          Popisod 1911
          Elektřinu vyrábělo stejnosměrné dynamo z roku 1914 od firmy Bartelmus-Donát tří vodičové soustavy o výkonu 35 kW.
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceBartelmus Donát - Brno
          Popisod 1911
          Elektřinu vyrábělo stejnosměrné dynamo z roku 1914 od firmy Bartelmus-Donát tří vodičové soustavy o výkonu 35 kW.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevPetr Fastr
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Faster
          Datum citace internetového zdroje17.10.2013
          AutorInternet
          NázevZadní Třebaň
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnírok 1932
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Zadn%C3%AD_T%C5%99eba%C5%88
          Datum citace internetového zdroje17.10.2013
          AutorInternet
          NázevSeznam vodních elektráren na Berounce
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnífotka jezu, MVE Zadní Třebáň
          Odkazhttp://www.tv-adams.wz.cz/berounka-mve.html
          Datum citace internetového zdroje17.10.2013
          AutorInternet
          NázevPivovar Bobr
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pivovarbobr.cz/
          Datum citace internetového zdroje17.10.2013
          AutorInternet
          NázevBobr Zadní Třebaň
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://pivni.info/pivovary/stredocesky-kraj/1269-bobr-zadni-treban.html
          Datum citace internetového zdroje17.10.2013
          AutorVáclav Větvička, Jan Rendek
          NázevBerounka, řeka bez pramene
          Rok vydání2009
          Místo vydáníPraha 8
          Další upřesněnístr. 131
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 45-47

          Místo uloženíSOA Praha
          Název fonduVelkostatek Karlštejn
          Název archiválieUrbář
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1
          Místo uloženíSOA Praha
          Název fonduVelkostatek Karlštejn
          Název archiválieUrbář
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          17.10.2013 18:19 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.12.2021 20:46
          Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 12:37
          doxa (Jan Škoda) 3.1.2025 16:12
          Jiří Smitka (Jiří Smitka) 12.10.2017 19:11