Obecní, Vaclů, Petrů mlýn

1633 hůrecká obec kupuje mlýn zpět od Havla Strobelia v ceně 100 zl.

V l. 1727 a 1728 (a v r. 1728 s poznámkou "zůstane") je v soupisu poddaných uváděn jako mlynář na Obecním mlýně v Hůrkách Vojtěch (Adalbert) Břeský (*1662), před tím mlynář na Hluboké. (TM)

1847, 10. února - Johann Wacl kupuje mlýn i s okolním příslušenstvím (pastvina, zahrádka se stromy, louka vedle Strobla) v ceně 935 zlatých konvenční měny, z toho 479 zlatých 48 krejcarů za příslušenství mimo mlýn

15.4.1862 Watzl

Mlynář Vojtěch Vacl měl věčně spory z obcí, za tou příčinou držel si paušálně advokáta Dr. Píchu z Budějovic za 60 zl. ročně, chtěl vynutit na obci aby mohl zvýšit normál který je založen za kanálem měří od kanálu 24 m, od prahu jen 9 m.
To nemohla obec ani okres připustit, jelikož by byl hnal na mlýn mnoho vody která by škodila silnici a celemu okolí. Mnohokráte si pozval mlýnář Vacl inženíra na měření mlýnského potoka a otevření normálu, marně obce nepovolily. 

Občanstvo všeobecně říkalo, normal zase vstává z mrtvích. Mlynář Vacl Vojtěch byl nesrovnalec, výstřední sudič, u Klabouchů a Frolíků č. 6 zabíjel trouby přes potok vedoucí, kamenama kůlama, vše jak mohl škodil, i troubu Frolíkum přesekal, musel pak jí spravit, do mlýna z Hůrek mu tam žádný nejel.

K založení normálu došlo při stavbě silnice a to z důvodu, aby mlynář nemohl hnát více vody na mlýn než je normál, prah jezu je v rovnosti normálu.

Mlynář může používat 4'' fošni na práhu jezu, v pádu velké vody musí fošnu odstranit.

(Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 49)

16. března 1848 zemřel na následky vykrvácení po roztržení plic mlýnským kolem Johann Mára, syn Víta Máry, nadcházejícího chalupníka v Hůrkách 41 ve věku 32 let. Pohřben 18. března na lišovském hřbitově.

(SOAT, Sbírka matrik Jihočeského kraje, řím.-katol. f.ú. Lišov, kn. 20 Z 1824-1853, pag. 292)

Vacl Karel, mlynář, čp. 8 - vyhořel 5. března 1884

(Pamětní kniha Františka Frolíka z Hůrek č. 6, s. 53)

1909 bratři František a Jan Petrovi

Dne 1. srpna 1914 museli narukovat od 21 let do let 39, ze zdejší obce narukovali:
Petr Fr., domobranec, ženatý, mlynář, čp. 8

(Pamětní kniha Františka Frolíka z Hůrek č. 6, s. 70)

Lišov. Rozvodněním rybníků zdejšího okolí, zaplavena níže položená místa, odplaveno obilí ve Zvíkově, Urtinovicích, Štěpánovicích vyveden dobytek ze stájí. Stržena hráz rybníka "Dluhoše" nad Levínem a zaplaven mlynář Doubek jemuž odneseno hosp. nářadí takže utrpěl velkou škodu. Rovněž mlynáři Petrovi v Hůrkách. Ve Slověnicích hrozilo sesutí mostu vedoucího přes rybník Dvořiště na okres. silnici - jehož přejezd byl zaházen. Ve Hvozdci poškozena okres. silnice, takže lišovský okres škoduje as 50.000 Kč ostatní škoda pozůstává v odplavení votavy, poražení zděných i dřevěných plotů a pod.

(Republikán, roč. 9/1927, č. 67 (5.9.1927), s. 2)

1929 nechali mlýn přestavět a modernizovat firmou Lorenz z Kroměříže

1930 František Peter

1941

Nařízení o mlýnech na lístky, počítáno na osobu 14 kg zrna na měsíc, do zdejšího mlýna byli přiděleni obce Hůrky, Zvíkov, Dolní a Horní Slověnice, museli jeti do mlýna celá vesnice na jednou, Hůrky v pondělí, Zvíkov v úterí, Slověnice ve středu, k přijímaní obilí byl ustanoven okres. úřadem komisař pro zdejší obce Josef Prokeš čp. 41 který kontroloval aby množství obilí vezeneho ku semletí souhlasilo spovolovacích lístkem.
Mleci výkazi pro zemědělce vydával v Hůrkách a Slověnicích ustanovení ktomu tajemník Kopštein z Lišova bývali za rebubliky na Slovensku finančníkem.

(Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 59)

poslední majitel Jan Petr, štědrý a soucitný člověk

1951 mlýn znárodněn, mlynář Jan Petr přemístěn do válcového mlýna v Boršově nad Vltavou

ve mlýně se pouze šrotuje, poslední dělník Kadlec z Hůrek

1963 ukončeno šrotování, zůstal jako strategická záloha

1976 + Jan Petr

Vichřice strhl plechovou střechu, Státní mlýny České Budějovice odmítají provést opravu

Jakýsi příslušník SNB dostal povolení si z mlýna zdarma vybouŕat veškerý dřevěný materiál. Vytrhal i parkety a vše využil na stavbu své chaty.