Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen již na mapách I. vojenského mapování z let 1764-1768.
Ve 40. letech 19. století provozoval mlýn mlynářský mistr Antonín Tichý, který se přišel z Hlinska, kde se narodil jako syn tkalcovského mistra. Za manželkou měl Rozálii Pilnou, dceru bednáře z Trhové Kamenice. Tento pár je v obecních matrikách uváděn na mlýně čp. 29 v letech 1842-1856. V tomto období se manželům zde narodilo 8 dětí, naživu však zůstali pouze 3 synové Emanuel (1842), Friedrich (1845) a Alois (1847).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dalším zdejším mlynářem byl Jan Hamáček, který zde hospodařil s manželkou Elisabeth od konce 50. a v průběhu 60. let.
Podle sčítání lidu v roce 1880 byl majitelem mlýna František Kolář (narozen 1842), který sem přišel z Libice nad Doubravou. Jeho hlavní živností bylo mlynářství, vedlejší živností polní hospodářství. Na mlýně s ním žila manželka Kateřina (1839) a děti Božena (1872), Josef (1875) a Jaroslav (1878). V letech 1890 i 1900 zde hospodařil stejný mlynář, avšak již v roce 1890 s druhou manželkou Františkou, rozenou Kadlecovou. Z druhého manželství vzešel syn František (1888) a dcera Marie (1891).
Mlýn ukončil činnost do roku 1910. Při sčítání lidu v tomto roce byli zapsaní jako majitelé budovy bývalého mlýna čp. 29 manželé Markovi, s nimi zde bydleli tchyně a švagr. Všichni se živili nájemní prací v polním hospodářství ve dvoře místního velkostatku.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1842 Antonín Tichý
před 1859 Jan Hamáček
1880 František Kolář
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: