Pod mlýnem Klempišovským byla roku 1547 přeložena mlýnská strouha a zřízen jez, aby si obec zajistila přítok vody do města.
O novou strouhu učinili Rakovničtí smlouvu s mlynářem Janem Klempišem u přítomnosti hejtmana křivoklátského Zikmunda z Gersdorfu, Jana Šlovského a obce senomatské. Klempiš dobrovolně dopustil dědičně strouhu novou v louce své počíbajíc až do louky Jakuba Štěrby a postoupil z ní, co strouha místa zaujme i s břehy a pod dolejším břehem až do staré strouhy. V náhradu dány mu palouk Shejbalovský a kus dědiny. (František Levý)
Roku 1607 se uvádí, že obec nechala mlynáři Klempišovskému sežnout obilí. Tehdy byl mlýn v majetku rakovnické obce a pachtýř na něm odváděl obci 20 zlatých a 100 korců žita ročně.
21. července 1609 povodeň mlýn strhla. V příštích letech byl však obnoven, neboť 11. srpna 1611 je zaznamenáno, že paleční kolo rozdrtilo Matěji Cendelíkovi, synovi mlynáře Klempišovského, ruku tak, že mu ji museli „uříznouti až po rameno“. (Zdroj: Josef Klempera) (MK)
