Jeho zrno je na mlýně.
(německé rčení)

Uhrovic, Uhrovský, Rabasův mlýn

Uhrovic, Uhrovský, Rabasův mlýn
1
Milíčov
270 34
Rakovník
Milíčov
49° 59' 35.8'', 13° 37' 9.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn postavený postavený kolem prostorného čtvercového dvora stojí u mostu přes Javornici u zatáček silnice Milíčov - Slatina.
Mlýn je starého založení, v provozu byl do konce 2. světové války. Později byl v majetku Stavebního podniku Most, který ho necitlivě přestavoval na rekreační zařízení. Rekreační areál nebyl dostavěn. Zchátralý mlýn koupila rodina Durlínova, která mlýn postupně renovuje.
Zajímavostí je, že ve mlýně kromě menších hospodářských zvířat chovají bílé velbloudy. Ve mlýně funguje občerstvení.
Samota u mostu přes Javornici
Javornice
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

r. 1327 - první zmínka o mlýně v souvislosti s vysazením rychty v Miličově, mlýna a kovárny Bezděchem mladším ze Slatiny  Janovi a Matějovi, náležel ke krašovskému panství

1399 Ondřej řečený Špalek při dosažení plnoletosti věnoval Pilíčovskému kostelu "za spásu duše svého otce Podivy a jeho předků, mlýn Uhrův s lukami, příkopy řečené Struhy a půl lánu dědiny zvané Sedliště u Slatiny"

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

r. 1529 - mlýn s celým panstvím prodán Mikuláši Svitákovi z Landštejna za 3.250 kop

1563 když Vilém z Landštejna dosáhl plnoletosti, postoupil svému dědovi Janu Mladotovi ze Solopysk celou ves Milíčov, mlýn pode vsí a ves Březsko za 750 kop.

r. 1570 - Sviták zakázal lidem ze Slatiny chodit po milíčovských cestách. Jako odvetu lidé ze Slatiny zbořili a rozmetai jez u Uhrovského mlýna

1571 Vilém Sviták sehnal své lidi a čeládku náchlební z Milíčova a když přišli k mlýnu Strhanému, tak Janovi, rychtáři ze Slatiny 2 klisny a Kunratovi 4 klisny zajali a je do Milíčova přihnali

r. 1575 - Vilém Sviták prodal mlýn Šebestiánu Lažanskému na Chříči i s mlynářem Janem Uhrem, Jan Chlumčanský ze Slatiny proti tomu podává protest králi Maxmiliánovi II., jelikož mlýn je zádušní, 1399 věnovaný miliíčovskému kostelu a tudíž nemůže být prodán. Král na to zasílá Svitákovi list, v němž mu nařizuje: "Prodals neprávem mlýn zádušní a peníze sobě přičetl. Mlýn zase vrať záduší a peníze zádušním kostelníkům vydej!", Lažanský však mlýn nevydal.

Chlumčanský si stěžoval na Lažanského i králi Rudolfovi II., ani jeho pět listů Lažanskému však nemělo účinku.

1580 o svátku sv. Ducha (22. května) přišli poddaní Chlumčanského ze Slatiny k Uhrovu mlýnu, ozbrojeni sekerami a motykami a začali rozkopávat jez u mlýna. Jak to mlynář Uher zjistil, vyběhl s ručnicí a za ním mlynářští pomocníci a vrhli se na slatinské, při této bitce byl postřelen Peterka ze Slatiny. O Božím těle (2. června) přišli slatinští znovu, vyzbrojeni tentokrát již ručnicemi. Přivedli s sebou i koně, aby je napásli na louce Mlýniště a Kouty, patřící k Milíčovu. Jakmile je z mlýna spatřili, poslali do vsi pro rychtáře. Ten přišel se sedláky, ozbrojenými nejem holemi, ale i ručnicemi  a kordy. Když slatinští neuposlechli výzvy milíčovského rychtáře, aby se v klidu rozešli, začala střelba z obou stran, při níž došlo ke zranění slatinských i milíčovských.

1583 celou záležitost přijel vyšetřovat Petr Fetter, komorník desk zemských. Výsledek není znám.

1586 uznáno, že Lažanský koupil Uhrův mlýn od Svitáka, ten zase od Jetřicha Bezdružického a proto ponechán Lažanskému.

1586 v pondělí po Nanebevzetí P.Marie (18. srpna) prodal Šebastián Lažanský Janu Týřovskému vsi Březsko, Milíčov, pustou ves Bělbožice a díl vsi Hlince, v tom i mlýn Uhrovský na Javornici s platem, jezem a břehy za 20.250 kop. Lažanský si vymínil 4  lidi z Milíčova: Annu, dceru Jírovu, Kateřinu dceru Kryštofa Jíry a Martina a Matěje, syny mlynáře Uhra.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

r. 1651 soupis poddaných podle víry - mlynář  Mikuláš Uher 80 letý s manželkou Marií 50 letou a synem Matějem 17 letým

1684 Uhrů mlejn

1696 Jiří Uher (1688-1726) s manž. Kateřinou (1660-1726)

1713 pode vsí mlýn o jednom složení a stoupa a mlynář Uher z něho platí vrchnosti 14 zlatých a robotuje ve žních dle potřeby a má povinnost dva dny roboty v týdnu

Kostel sv. Petra v okovech v Milíčově: nápis na sloupku kazatelny: "Jiří Uher, mlynář pod Milíčovem s manželkou svou Kateřinou tuto kazatelnici ke cti a slávě Boží a též sv. Petra, král. nebezkého klíčníka způsobili r. 1715, doufajíce skrz téhož svatého hříchů odpuštění a sv. nebezkého království dojíti"

nápi na oltářním obraze: "tento oltář ku poctivosti nákladem svým vlastním postavil JIří Uher, mlynář pod Milíčovem r. 1721"

r. 1730 - mlynář Uher vykoupil mlýn od vrchnosti

1733 Vojtěch Uher (1695-1741), 2. manž. Dorota roz. Krausová (1715-1779)

1742 Vít Zach (1700-1761), syn po + Pavlovi Zachovi mlynáři v Mladicích a Dorota , vdova po + Vojtěchovi Uhrovi mlynáři. 

1767 Antonín Zach, syn Víta Zacha,  a Barbora, dcera + Václava Trejbala, mlynáře ze Žikova..

1841 Josef Rabas

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

r. 1880 - mlynář Jan Rabas

17. ledna 1900 zemřel mlynář Jan Rabas ve věku 54 let. (RR)

r. 1912 - povolena žádost o zřízení vodní turbíny a motoru na nasávaný plyn, mlynářem František Rabas

1926 v polovici roku chtěl František Jaroš, rolník z Čisté koupit mlýn od Františka a Růženy Rabasových z Milíčova. Jako zprostředkovatel fungoval 32letý majitel realitní kanceláře Josef Kramář z Plzně. V srpnu téhož roku byla vyhotovena u Rabasových za přítomnosti Kramáře prozatímní kupní smlouva, přičemž bylo ujednáno, že kupní smlouva v částce 270.000 Kč bude hotově vyplacena 9. srpna u p. notáře Šturma v Kralovicích, kde budou dojednány podrobnosti prodeje. Dne 6. srpna přišel Kramář k rolníku Jarošovi a vyprávěl mu, že by ze smlouvy sešlo, kdyby nesložil k jeho rukám 20.000 Kč závdavku, peníze prý budou složeny jím , Kramářem, buď u notáře v Kralovicích nebo u berního úřadu tamtéž. Jaroš Kramářovi požadovaný obnos vyplatil, ale brzy se přesvědčil, že tyto peníze nebyly složeny ani u notáře ani u berního úřadu, Kramář si je prostě ponechal. 9. srpna se žádná ze smluvních stran k notáři nedostavila, neboť mezi tím z koupě sešlo, protože Jaroš neměl dost peněz k zaplacení kupní ceny. Kramář byl vyzván Jarošem, aby peníze vrátil, nestalo se však tak. Kramář se rozličným způsobem vymlouval a peníze vrátit nechtěl. Kramář pak byl 8. března 1927 trestním senátem p. vrch. rady Charypala odsouzen do těžkého žaláře na pět měsíců, zostřeného pěti posty s podmíneným odkladem výkonu trestu na tři roky.

r. 1930 - majitelem mlýna František Rabas

(historii doplnil jšk)

Majitel a mlynář Morava, který mlel i za 2. světové války, byl posledním mlynářem

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Stavební podnik Most přebudovával objekt na rekreační zařízení, stavba nebyla dokončena, mlýn chátral

r. 2002 - zchártralý mlýn koupila rodina Durlínova, která mlýn renovuje

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Uher
  • Rabas
  • Morava
  • Zach

Historie mlýna také obsahuje:

r. 1529 -  Mikuláši Svitákovi z Landštejna

r. 1575 - Šebestián Lažanský,  mlynář Jan Uher

r. 1651 - mlynář  Mikuláš Uher s rodinou

1696-1726 Jiří Uher

r. 1730 - Uher

1733-1741 Vojtěch Uher

1742 Vít Zach

1767 Antonín Zach

1841 Josef Rabas

r. 1880 - Jan Rabas

r. 1912 - František Rabas

r. 1930 - František Rabas

1939 - Karel Morava (RR)

2. svět. válka - Morava

od 50. let - Stavební podnik Most

2002 - rodina Durlínova,


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Stavební podnik Most strhl větrší část zadního traktu mlýna a místo něho postavil panelové patrové vzájemně spojené domky - viz foto http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/uvod/_zprava/191687\n

      r. 1912 - povolena žádost o zřízení vodní turbíny a motoru na nasávaný plyn,

      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • schodiště
      • vrata, brána
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1895: 3 složení
        Zaniklý
        • pila
        1895 pila
        • náhon
        • rybník
        1. srpna 1895 provedeno cejchování, majitel Jan Rabas. Mlýn má tři složení, která pohání tři kola na svrchní vodu a pila má jedno vodní kolo také na svrchní vodu. Před mlýnem se nalézá nádržka, ze které teče voda vantroky dlouhými 2,55 m, 1,7 m širokými a 1,4 m hlubokými pomocí tří průtokových otvorů. Jez na potoce Javornici je pevný vybudovaný na přepadovou vodu a v hřebenu 3,65 m dlouhý a ve směru 3,5 m široký. Po levé straně při jezu se nalézá stavítko při vtoku do mlýnské strouhy.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisInstalována 25.6.1912
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,215 m3/s, spád 6 m, výkon 13 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisInstalována 25.6.1912
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,215 m3/s, spád 6 m, výkon 13 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1895: 3 kola na svrchní vodu pro mlýn, 1 kolo pro pilu
        do roku 1912 3 vodní kola, dvě o průměru 4,5 m, jedno o průměru 4,2 m
        25. června 1912 vyměněna za turbínu
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 byl u mlýna plynosací motor o výkonu 16-20 HP, instalován 25.6.1912 zároveň s vodní turbínou v jedné místnosti
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 byl u mlýna plynosací motor o výkonu 16-20 HP, instalován 25.6.1912 zároveň s vodní turbínou v jedné místnosti
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevUHROVIC MLÝN
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníHistorie, foto mlýna za dob Moravových
        Odkazhttp://www.uhrovicmlyn.cz/
        Datum citace internetového zdroje25.8.2014
        AutorInternet
        NázevUHROVIC MLÝN
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníHistorie, foto mlýna za dob Moravových
        Odkazhttp://www.uhrovicmlyn.cz/
        Datum citace internetového zdroje25.8.2014
        AutorInternet - Martin Čerňanský
        NázevChátrající mlýn (Uhrovic mlýn)
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníFoto zchátralého mlýna před r. 2001
        Odkazhttp://www.rozhlas.cz/lidovestavby/uvod/_zprava/191687
        Datum citace internetového zdroje25.8.2014
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníPlzeň, str. 27
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 146-148
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 110-112

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        24.8.2014 16:33 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 21.4.2017 19:44
        Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 11:14
        doxa (Jan Škoda) 30.10.2024 19:50