Nožičkův, Nuskův mlýn

Nožičkův - Nuskův mlýn - staré čp. 23, později čp. 25

Mlýn se nacházel řece Stropnici (-čce) mezi Peškovým a Brouskovým mlýnem, dnes je však již zaniklý. Majetkově býval spojen s vedlejším Brouskovým mlýnem.

Kolem 1692 se zmiňuje mlynář Stanislav Nuska a své  další jméno snad získal podle Václava Nožičky (zemř. 1739).

Hospodařili zde často mlynáři z Brouskova mlýna, poté co větší Brouskův mlýn předali svému synovi. Mlýn měl tedy funkci jakéhosi výměnku. Stalo se to například roku 1760, kdy se sem na stáří přesunuli manželé Josef a Eva Fialovi a Brouskův mlýn přenechali Evinu synu Martinu Höpflovi.

Roku 1822 sňatkem s Ludmilou Höpflovou mlýn vyženil Jakub Ira v ceně 1443 zl. 10 kr.

V červenci 1845 - úřední ocenění budov N. mlýna na 850 zl. (pětina ceny sousedního Brouskova mlýna s pilou !)

Po smrti Iry a manželky se mlýn dostal opět do rukou majitele Brouskova mlýna.

11. března 1852 se držitelem mlýna stal Ondřel Heppl, od 3. června 1869 také Marie Hepplová.

Podle popisu z roku 1878 měl mlýn jedno složení českého systému a kolo na spodní vodu o průměru 3,8m.

Smlouvou z 28. dubna 1884 koupili mlýn manželé František a Anna Bicanovi - ti hned 1885 zřídili druhé mlýnské složení (bez souhlasu úřadů a sousedních mlynářů - to pak museli dodatečně složitě opatřovat).
V roce 1900 získal polovinu Františka B. Josef Dvořák - vystavěl nové skladiště 1911.

10. prosince 1918 - nemovitost koupili manželé Martin a Rosalie Čapkovi (ve sčítání lidu 1921 se ve Třebči uvádí v čp. 23 mlynář Martin Čapek*1875 Hůrky u Lišova)

3. března 1927 - manželé Jan a Anna Beníškovi

stav 1930
Třebeč 25, Jan Beníšek, mlýn

Beníšek v roce 1946 opustil Třebeč a jel osidlovat pohraničí - D. KOVÁŘ, Třebeč, s. 34.

Roku 1946 byl mlýn Jana Beníška čp. 23 zbořen (na cenii 1952 již jen trosky)

V sedmdesátých letech došlo potom k rozhrnutí zbývajícího zdiva. Místo je dnes zarostlé pobřežní vegetací a jen tu a tam lze nalézt starou cihlu. Přímo v proudu Stropnice se stále nachází dřevěné součásti mlýnského zařízení. Nedaleko pod mlýnem býval v 18. a 19. st. dřevěný můstek.

vše srv. Třebeč - jaká byla, jaká je, s. 63-64.

Poznámka k dnešnímu stavu:

Dodnes je situace na kat. mapě taková, že jsou v KM stále zaneseny st. parcely mlýna i přístupová cesta (st. pc. 46 a 82 dle cuzk vlastní stále jakýsi Stanislav Beníšek) - viz. sekce IKONOGRAFIE.

Koncem září 2016 byl proveden terénní průzkum. Odbočka k bývalému Nožičkovu mlýnu je mezi čp. 44 a 48 (48.8744122N, 14.6787781E) a pokračuje mezi domy až k hranici zástavby, kde je začátek původní mělké úvozové cesty zavezen stavebním odpadem (pravo od čp. 73). Trasa cesty se stále používá téměř až k mlýništi, resp. vyjetými kolejemi mimo zarostlou původní cestu, kdy zářez vede těsně vedle ohradníku a postupně se ztrácí. Cesta vedla cca. kolem dnešní cedule rezervace Brouskův mlýn na rohu parcel 873 a 876/3. Poloha parcely mlýna je jasná z katastrální mapy, ovšem v terénu je to s rozpoznáním polohy horší. Dá se ale čekat, že areál mlýna sahal ještě o něco více k severu tj. k oné stoce viditelné i na ortomapě. Místo mlýna je dnes velmi zarostlé a to i křovinami. Nalezl jsem všeho všudy 1,5 cihly v bahnité cestě v parcele 46 mimo porost.

FOTO cesty a stanoviště v sekci ikonografie a zde http://peterth.rajce.idnes.cz/Krizky_kolem_Bukvice_Trebce_a_Koudeluv_a_Cerveny_mlyn_na_Stropnicce_konec_VIII._2016/