Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1770 mlynář Horák, vdova si vzala Růžičku z Větřkovic
mlynář byl povinen robotovat 52 dnů v roce, z roboty se mohl vykoupit částkou 77 zl. 15 kr., dále musel, odvádět činži z mlýna a z hospodářství
1792 mlynář Šimon Růža, syn Vincence, žádá o povolení zřídit valchu u mlýna, z níž bude odvádět 10 zl. ročně, přčíborská městská rada a představení soukenického cechu však nesouhlasili, proito žádost stáhl
mlýn měl tehdy 2 složení a pilu
1837 mlýn opraven
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1922 mlýn zvýšen o 1 patro
V roce 1930 se zde uvádí v seznamech vodních děl již pouze pila, majitel Josef Růža.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1950 mlýn zrušen, nadále slouží pro přidruženou výrobu JZD
po 1980 pro celkovou sešlost zbořen
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1770 Horák
Růžička
1780 Vincenc Růža
1792 Šimon Růža (syn)
1869 - Vincenc Ruža
1880, 1900 - Vincenc Ruža ml. (RR)
1921 - Josef Ruža (RR)
1930 - Josef Růža
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
