Důkaz o existenci dvou mlýnů v Domamyslicích pochází nejpozději ze 17. století,[3] avšak na mapách I. a II. vojenského mapování, stejně jako na mapách stabilního katastru z období 1851–1869 je průkazný pouze jeden mlýn.
Toufarův mlýn je viditelně označen na mapě stabilního katastru, lze tedy vznik budovy vodního mlýnu datovat před rokem 1834, neboť k tomuto datu se vztahuje indikační skica soupisu. Budova stojí na pokraji Domamyslic směrem k Mostkovicím. Nese název po svém posledním majiteli. Záznamy z roku 1930 vypovídají o majiteli Bruno Toufarovi, kdy mlýn pohánělo jedno mlýnské kolo svrchně naháněné vodou a o výkonu 7 k.s (5,2 kW). Dnes je soukromým majetkem a využitý jako obytný dům.
xxx
V Domamyslicích se roku 1930 nacházely dva mlýny, které poháněl Čechovický náhon, jejich historii a aktuální funkčnost popisují následující podkapitoly. Jejich výskyt popisuje Obr. 3, na mapě je též viditelný zaniklý náhon, který v dnešní době teče již v podzemí a na povrch se dostává u Ševčíkova mlýna.
Tento krásný Toufarův mlýn, nesoucí jméno po svém posledním majiteli, je hned první domamyslickou budovou, která se nachází na pravém ramenu řeky Hloučely Čechovickém náhonu. Datum vzniku mlýna bohužel není známo. Mlýn byl poháněn vodním kolem na svrchní vodu, kdy bylo využito tíhy vody k rotaci poháněcí hřídele. Mlýn si částečně dochoval svoji podobu a je zde i částečně dochován náhon (vodnimlyny.cz). V dnešní době je mlýn veřejně nepřístupný, budova slouží jako rodinný dům.
