Vidím tak hluboko do mlýnského kamene
jako kdokoliv jiný.
(anglické rčení)

Štěrbovský, Rakovský mlýn, mlýn Janderov

Štěrbovský, Rakovský mlýn, mlýn Janderov
189/II
Presy
Chrudim
537 01
Chrudim
Chrudim
49° 55' 57.6'', 15° 48' 53.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
První písemný záznam o něm r. 1570
Po roce 1920 byl mlýn zmodernizován. Od r. 1963 - 1996 bylo v Chrudimi Janderově zřízeno samostatné odborné učiliště pro obor Mlynář. Nyní provozuje Mlýn Janderov, spol. s r.o
Mlýn se nachází na pravém břehu řeky Chrudimky cca 2Km od Chrudimi.
Chrudimka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1439 připomínán Rakovský mlýn v Piščově (lokalizace "...naproti Rakovskému mlýnu v Piščovie.." v zápisu v městské knize)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

První-mlýn Janderov tu byl podle názoru historika prof. Floriána už na konci doby husitské. Písemný záznam o něm je ale až z r. 1570, kdy se tamní mlynář Prokop oženil s Barborou Štěrbovou. Roku 1577 přešel mlýn do majetku Václava Štěrby a začalo se mu říkat Štěrbovský. Roku 1613 ho koupilo město a velkým nákladem ho zrekonstruovalo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

 Pobělohorská ruina však již roku 1622 přiměla městskou radu prodat mlýn o čtyřech složeních za 2500 kop grošů míšeňských soukromníkovi. Tímto soukromníkem byl tchán Jana Kecinka Jan Faltýn jinak Holub, který mlýn držel až do své smrti v roce 1650. Jeho nástupcem se pak v rámci pozůstalosti stal zeť Jan Kecník, měl doplatit ještě 815 kop, obec však 100 kop slevila, jelikož mlýn byl zruinován císařským i švédským vojskem. V roce 1663  Štěrbovskýmlýn uvádí ve své závěti Jan Kecink jako zgruntu vyzdvižený a doplacený. Mlýn zůstal v držení rodiny do roku 1711 kdy ho Jakub Kecink předal svému zeti Janu Strakovi a jeho manželce Dorotě. Dědici Strakovi ho pak v roce 1732 prodali Antonínu Ondřeji Janderovi a jeho urozené manželce Františce rozené Zumsande ze Sandberka, dceři pána na Slatiňanech.

Antonín byl jediným Janderou v historii mlýna a držel ho pouhých 14 let, přesto se podle něj uchytil dodnes používaný název Janderov.

Na konci 18. stol.  zde mlynařil Václav Pokorný, jehož vdova Kateřina prodala v roce 1806 mlýn s příslušenstvím a pilou se zahradou, lukami a polmi  Josefu Karabáčkovi za 31.000 zl.

1809 Josef Karabáček prodal mlýn o 4 složeních a jahelce  s 256 jitry pozemků za 40.000 zlatých Tománkovi a ten jej přenechal po třech dnech Václavu Šefelínovi za 45.700 zlatých

1828 Šefelínův zeť František Perner z panství žehušického vyženil mlýn v tržní ceně 10.000 zl. s jeho ovdovělou dcerou Filipínou.

1832 František Perner prodal mlýn o 4 složeních s jahelkou, pilou a podvodníkem a s 26 jitry pozemků Janu Syřišťovi, mlynáři v Černé za 12.800 zl. stříbra.

25. srpna 1835 od Syřiště koupil za 14.000 stříbra Jan Klimeš pro nezletilého syna Josefa.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn drželi Jan Klimeš a pak jeho syn Josef Klimeš, býv. purkmistr chrudimský a staročeský poslanec na zemském sněmu českém.

mlýn přestavěn na válcový s devíti páry válců, zpracuje 100 q obilí denně, ročně 300 vagonů obilí

1911 vloženo vlastnické právo Jaroslavu Klimešovi

1911 Jiří a Františka Benešovi

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Po roce 1920 byl mlýn zmodernizován a cca v tomto roce je postavena vila Janderov.

1923 mlýn vyhořel

od základu znovu vystavěn, zařízen jako automatický, výkon 450 q pšenice a žit za 24 hodin, již první rok zpracoval přes 500 vagonů, max. produkce 1000 vagonů ročně

1930 Jiří Beneš

1933 Jiří a Františka Benešovi

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Denně se prý mlelo až 50 q mouky na černo, moukou odsud byli mj. zásobování i partyzáni Na Perku u Mířetic

1945 mlýn jako jediný na Chrudimsku zestátněn, mlynář Beneš zůstal jako národní správce

ve mlýně aktivní organizace KSČ

únor 1948 ve mlýně ustanoveny lidové milice, ve zbrojnici měli 8 pušek s náboji

1948 rodina mlynáře Beneše ze mlýna násilím vystěhována

1.září 1963 bylo v Chrudimi Janderově zřízeno samostatné odborné učiliště pro obor Mlynář, které zde ukončilo činnost roku 1996.

Vzniká Mlýn Janderov, spol. s r.o. , zabývá se výrobou mlýnské produkce z obilných surovin pšenice a žita. Jako doplňkovou činnost provozuje semletí dovezených surovin na zakázku, doplňkový prodej těstovin a krmných směsí. Také je v seznamu výrobců elektřiny

(turbína) instalovaný výkon 90kW.

  Úpravy koryta řeky Chrudimky probíhaly ve 30. letech 20. století (Janderov-Slatiňany) a v letech 1947-1951 (Chrudim-Janderov).

Jako vražený klín, je mezi odtokovým kanálem z Janderovského mlýna a řekou Chrudimkou zpevněný břeh řeky, který tvarem připomíná velrybu.

1996 mlynářské učiliště zrušeno, mlýn navrácen v restituci

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Werner
  • Štěrba
  • Prokop
  • Faltýn
  • Kecink
  • Straka
  • Jandera
  • Beneš
  • Holub
  • Kecník
  • Pokorný
  • Karabáček
  • Tománek
  • Šefelín
  • Perner
  • Syřiště
  • Klimeš

Historie mlýna také obsahuje:

1570 Prokop zv. Štěrba

1577 Václava Štěrba

1613-1622 město Chrudim

1622-1650 Jan Faltýn zv. Holub

1650-1663 Jan Kecník nebo Kecink

-1711 Jakub Kecink

1711-1732 Jan Straka

1732-1746 Antonín Ondřej Jandera

-1806 Václav Pokorný

1806 Kateřina Pokorná

1806-1809 Josef Karabáček

1809 Tománek

1809-1828 Václav Šefelín

1828-1832 František Perner

1832-1835 Jan Syřiště

1835- Jan Klimeš

-1901 Josef Klimeš
1901-1911 Jaroslav Klimeš

1911-1948 - Jiří Beneš (RR)

O Janderově mlýně se okrajově píše v románu Heleny Šmahelové Hlasy mých otců. Vdova po Aloisi Šmahelovi - Františka roz. Honzíčková, si vzala Bedřicha Wernera majitele Jandorova a realit (děti jej však ve stáří o majetek připravili - Bedřich se totiž Františce Šmahelové stále dvořil, ačkoliv měl manželku a děti, mnoho peněz vydal na děti Šmahelů, kterým byl za kmotra).

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • visačka na pytel
  • plomba na pytel
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      vícepodlažní
      Budova přestavěna po požáru 1923
      další větší úpravy při zřízení mlynářského učiliště 1953 a 1954
          • existující umělecké složení
          Mlýn Janderov byl rekonstruován v r. 1955. Čistírny pro přípravu žita i pšenice mají mechanickou dopravu. Výkonnost žitné čistírny je 1,85 t h (o 30% vyšší než výkonnost mlýna). Výkonnost pšeničné čistírny je 2,1 t h, což odpovídá asi 80% výkonnosti mlýna. Obě čistírny jsou vybaveny starším klasickým zařízením.
          Žitný mlýn má klasické uspořádání technologického procesu. Předřazená lámací pasáž ulehčuje práci první šrotové pasáži.Hrubé přepady vysévacích systémů 1S a 2S se zpracovávají na vytloukacích strojích doplňkových, které nemají samostatné vysévací systémy, takže se jejich propady vysévají společně s melivem následující pasáže. Za válcovými stolicemi jsou na krupičných pasážích zařazeny roztěrače. Husté potahy první moučné vysévací skupiny u vysévacího systému 1S jsou zárukou výroby kvalitní výražkové mouky.
          Pšeničný mlýn má celkem 16 mlecích pasáží(6S, 4L,6V) Šrotové přepady 4S a 5S se zpracovávají na vytloukacích strojích doplňkových.Pšeničné klíčky se vylučují na vysévacím systému 4L. Vysévací systém 2S má u druhé přepadové vysévací skupiny zvýšený počet sít, aby se od hrubých krupic dokonale oddělily méně zrnité částice, neboť hrubé krupice od této pasáže se dále používají na výrobu hrubé krupice.Přepady posledních vysévacích skupin vysévacích systémů 1S,2S a 3S se třídí na třídiči 1T a 4S na třídiči 2T.
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          1570: 3 složení, jahelka a krupník
          1622: 4 složení
          1809: 4 složení a jahelka
          1832: 4 složení a jahelka
          1875: umělecké složení s 9 páry válců
          1910: 4 mlecí stolice, 2 páry francouzských kamenů, 1 obyčejné složení
          1923: po požáru znovu vybudován jako automatický
          Zaniklý
          • pila
          • jahelka
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1806 pila
          1809 jahelka
          1832 jahelka, pila a podvodník
          • stavidlo
          • náhon
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popisinstalována 1913, výkon 51,7 HP
          1923: 2 turbíny
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,4 m3/s, spád 3,6 m, výkon 100,43 HP
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popisinstalována 1913, výkon 51,7 HP
          1923: 2 turbíny
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,4 m3/s, spád 3,6 m, výkon 100,43 HP
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Popis1875: 6 kol
          část zrušena 1913, zbytek 1923
          Typpovodník
          StavZaniklý
          Popisunikátní kolo pro pohon pily
          1832: "A povodník ten z té příčiny od prodávajicího Františka Pernera zřízen byl, by při zvodnění řeky, když se skrze velkou a tak nazvanou zpáteční vodu v mlejnech druhých mlynářů a na jiných složeních mlet nemůže, předce publikum alespoň s nějakým mlejnem zaopatřeno býti mohlo."
          povodník se totiž mohl zvedat podle výšky vody a stále při tom otáčel upraveným palečním kolem
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          Popis2013 jedna z dvojice Francisových turbín vyměněna za Kaplanovu
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popisinstalována 1923
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popisinstalována 1923
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Historické technologické prvky
          • pytlový skluz - interiér | Počet: 1
          • Autor
            NázevKronika
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníinternet
            Odkazwww.radamec.wz.cz
            Datum citace internetového zdroje15.06.2013
            Autor
            NázevKronika
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníinternet
            Odkazwww.radamec.wz.cz
            Datum citace internetového zdroje15.06.2013
            AutorMiroslav Pavliš
            NázevMlynářství I pro 1. a 2. ročník SOU
            Rok vydání1983
            Místo vydáníSNTL Nakladatelství technické literatury,n.p. Prah
            Další upřesněníUčebnice
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevLicence
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníinternet
            Odkazwww.eru.cz
            Datum citace internetového zdroje15.06.2013
            AutorPůlpán David
            NázevJde to i bez automatů. Devadesát let starý mlýn stále mele mouku
            Rok vydání2014
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://pardubice.idnes.cz/stary-mlyn-janderov-0qt-/pardubice-zpravy.aspx?c=A140616_2074088_pardubice-zpravy_mt
            Datum citace internetového zdroje20. 6. 2014
            AutorŠmahelová Helena
            NázevHlasy mých otců
            Rok vydání1987
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 10
            AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnís. 38-40
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 187

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            27.6.2013 10:49 uživatelem Aleš Lacina

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.10.2021 07:29
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 21:21
            doxa (Jan Škoda) 11.7.2023 16:35