Historie
Obecná historie:
Mlýn sloužil především k námezdnímu mletí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jakub (37 let), manželka Dorota (28), tovaryš Jan (18), pachole Kryštof (15), všichni nekatolíci s nadějí na obrácení
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1918 dovezeno zařízení ze zrušeného mlýna ve Stěžerách
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
18.6.1945 se dostává na základě dekretu prezidenta republiky pod národní správu a je začleněn do Východočeských mlýnů n.p. v HK.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Voženílek
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jakub
1930 - Josef Voženílek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
