Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 František Hrdina, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1951 vyučený pan Hrdina, pak po skončení mletí v Kovostaru. Spád asi 4,8 m. Vyvlastněno 1962. Až do roku 1989 tam mlynáři bydleli, pak do paneláku (chtěli ze mlýna udělat byty). Otec František Hrdina, jeho sestra Marie rozená Hrdinová následně Vočková, Matka se jmenovala Anna Sušková z Voltuše.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Mlynář 1672 - Bartoloměj Lazský dle matriky Starý Rožmitál 01, f. 22 - http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12509/16 (Nela Trachtová)
Historka o starorožmitálském kaplanovi
Vypráví se tato historka z druhé poloviny 19. století:
Podkostelecký mlynář si jednou přivezl nový mlýnský kámen a složil ho nahoře pod schody vedoucími k faře. Druhý den ho chtěl zasadit do mlýnice, ale kámen nikde - byl pryč a nenašel ho. Šel o tom říci na faru a kaplan mu ukázal na dvůr, kde kámen (žernov) skutečně ležel. Když se mlynář v údivu zeptal, jak se tma dostal, řekl mu kaplan, že si udělal žert a že ho tam přenesl. Mlynář tomu nechtěl věřit, ale kaplan šel a kámen zase odnesl do mlýna. Takovou měl sílu! Když se ho lidé ptali, jak to, že má takovou sílu, říkal, že pije odvary z bylinek trhaných na Kněží hoře. Jméno kaplana se však nezachovalo.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- reklama, inzerát
- mlynářské účelové známky
