Historie
Obecná historie:
Dům číslo popisné 34
Mlýn pod "Břekovkou", který byl do r. 1912 v držení rodiny Vlkovy.
1912 - koupil mlýn Holec Karel a Anna. Manželé Holcovi následně zemřeli.
1917 - mlýn prodán Aloisu Dvořákovi
1923 - mlýn koupil Kříž Jan
1926 - mlýn kupuje Josef Lank
1928 - mlýn kupuje Josef Bartoň
1934 - přístavba kolny ke chlévu
1936 - zemřel Bartoň Josef, mlynář (narozen 1868)
1939 - mlýn vyhořel (příčina neznámá). Dána nová vazba a krytina. Vnitřní úprava však nedokončena - mlýn zrušen.
1940 - znovu zřízen dům. Mlýnice upravena na sál a zažádáno o hostinskou živnost. Majitelem Josef Bartoň, učitel na hudební škole. Pořádány zde koncerty a taneční zábavy. Okolní pozemky prodány Arnuštu Pařízkovi, který je dál rozprodával dalším majitelům a vzniká zde chátová oblast.
Dále prodal svůj pozemek - pole k postavení domku p. Arnoštu Paříkovi, tov. spec. tkalcovských ručních strojů.
1945 - Bartoň Josef mladší
Mlýn v r. 1963 prodán státní firmě. Mlýn pak několikrát změnil majitele, přesto po celou dobu byl využíván jako jídelna pro pionýrské tábory a to a do r. 1990. Po r. 1994 odprodán v dražbě a byla zde zřízená sezoní hospoda M.A.S.H pro turisty a majitele okolních chat. Tato sezóní chospoda zde funguje stále.
1994 - BV, rozená H a R
Děti: V, E
2008 - BR
V r. 1930 a 1939 je psán majitel mlýna Josef Bartoň (RR).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Holec
1930, 1939 - Josef Bartoň (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
