Pracovní postup při mletí žita popisoval zmíněný mlynář Gustav Blažek takto:
"Pytle se zrním se přinesly do mlýnice na druhou podlahu, kde byl násypný koš, do kterého se vešly 3 q. Z koše se zrní sypalo na dvojité otřásané žejbro. Odtud šlo zrno výtahem do koukolníku od Prokopů na čtvrté podlaze. Ten odstranil koukol, vičku a drobná zrnka. Dřevěnou trubkou šlo zrní na magnet na třetí podlaze a padalo na loupačku Prokopovy výroby (druhá podlaha). Z loupačky šlo zrno výtahem na válcovou stolici na téže podlaze. Od loupačky výtahem do sortýru na čtvrté podlaze. Melivo rozdrcené na šrot šlo znovu na stolici, oddělená jemná část šla na moučný hranolový vysévač Hübnerovy výroby (třetí podlaha). Z vysévače padala černá mouka určená jako krmná (z 10 q asi 20 kg). Šrot šel znovu na stolici šnekem a výtahem. To se opakovalo, druhý chod byl lepší, třetí chod šel přímo do moučného hranolového vysévače opatřeného hedvábím (č. 9, 10, 11 na žito). Nejlepší byla mouka vejražka ze třetího chodu. Opakovalo se až 15chodů, zvláště když bylo obilí mokré.
Z jednoho q bylo 65 kg mouky a 32 kg otrubů, promelku bylo 3 až 4 %. Z vysévače mouka padala do pytle a ten se vysypal do moučné truhly, tam se mouka míchala a dřevěnou lopatou nabírala do pytlů. U pšenice byl postup obdobný, ale ze sortýru šla místo mouky krupice a ta šla na hranolový vysévač, kde se oddělila krmná mouka od krupice. Mouka šla do pytle a krupice na reformu. Na reformě se vytřídila krupice jemná a hrubá a dunsty jemné a hrubé. Krupice znovu dána na stolici na rozemletí. Ze stolice šla znovu na reformu a tam se mouka rozdělila na hrubou (30 %), hladkou (30 %) a černou - krmnou. Denní výkon mletí byl do 4 q".
