Brajkův mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Martin, 39 let, manželka Kateřina, 26 let, oba nepoddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

r. 1670 na mlýně Vilém Markus (03/1670 kmotruje https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4698/57)

20.4.1747 od majitele panství Křivsoudov knížete Viléma z Trantsonu a Falkenštejna zakoupil mlýn za 300 zl. rýn. na věčné časy mlynář Jan Mates Marek z Borovského mlýna.

16. října 1770 postoupil mlýn svému synovi Matěji Markovi (*17.1.1733) a jeho manželce Terezii roz. Ciplové (byla dcerou mlynáře)

mlýn zdědil syn Jakub Marek (*19.6.1774) s Annou roz. Holmanovou (dcera pražského měšťana)

(syn František se stal farářem v Červených Janovicích)

1842 mlýn zdědil syn Arnošt Marek (*10.1.1816) s Antonií roz. Franclovou, dcerou mlynáře ze Švihova

1889 mlýn převzal syn Josef Marek (nedostudoval gymnasium a vyučil se mlynářem) a vyplatil sourozence. 1894 se oženil s Marií Skřivanovou, dcerou pražského uzenáře a postoupil jí 1/2 mlýna.

1922 zemřela Marie Skřivanová, svoji polovinu mlýna odkázala dceři Marii

1921-1927 nájemce Jan Bach

1926 Marie se provdala za Štěpána Brajka, adjunkta plaňanského velkostatku (Rusín, který po říjnové revoluci uprchl z Ukrajiny). Složil mlynářskou zkoušku a převedl živnost na sebe.

I přes obrovské nebezpečí mlynář pomáhal sousedům.

1941 Živnostenská rada v Praze udělila diplom a zlatou medaili za 200leté nepřetržité provozování živnosti.

syn Milan se také vyučil mlynářem a až do znárodnění ve mlýně pracoval

1.1.1953 mlýn znárodněn a zastaven

1953 Štěpán Brajko zatčen a odsouzen na 15 let

mlýn převzalo Rolnické družstvo

do povodně 1956 mlýn dodával elektřinu

mlýn převeden na Komunální služby Dolní Kralovice

1962 Štěpán Brajko zemřel ve vězení Plzeň - Bory

1967-1970 mlýn zbořen a zatopen přehradou Švihov