Podzámecký, Schubertův mlýn

Připomínán údajně již v 1. pol. 11. stol.

před 1560 mlýn patřil Machu Turnovskému, mlynář Cyprián Roudnický

1595 po zániku mlýna  Na Hrádku zahájena výstavba pod vedením Viktorína Housera, přidělené prostředky 20.000 kop grošů českých se ale brzo vyčerpaly a bylo třeba další půjčky 1000 kop míšeňských grošů od poděbradského hejtmana Jana z Milštejna

1603 stavba dokončena, mlýn byl největší v království Českém, měl 10 kol, k nimž přibylo dalších 6 

nájemce Viktorin Houser byl povinen odvádět z mlýna 10 strychů pšenice, 300 strychů žita, 30 strychů ječmene,  8 kop míšeňských grošů jako náhradu za vykrmeného vepře a ze šlejferny 2 kopy

1614 nájemce Matěj Kutil

1628 nájemce Adam Malcát, poddaný kapituly staroboleslavské, po smrti zanechal dluh neodvedených 113 strychů pšenice, 206 strychů žita, 166 strychů ječmene, 110 strychů prachu půdního a stupního (dluh byl velmi pravděpodobně způsoben roku 1632 krádeží pytlů obilí švédskými vojsky)

po Malcátově smrti (1633) převzal císařský mlýn do nájmu děkan kapituly staroboleslavské, odmítl však Malcátem nezaviněné dluhy Královské komoře zaplatit (mlynář Adam Malcát byl nadále brán za poctivého člověka; sám děkan později vyzval členy jeho rodiny k přesídlení do jižních Čech kam děkan služebně po roce 1642 sám přesídlil)

11. února 1639 Česká komora nařídila brandýskému hejtmanovi, zastavit komorní platy staroboleslavské kapituly, dokud nebude Malcátův dluh splacen

Při dalším vpádu švédských vojsk 1639/1640 došlo k "ztýrání" mlynáře Jiříka Žehrovského a jeho dcery, mlýn byl patrně vypálen. (ŠJ)

1648 mlýn opraven, u mlýna zřízena brusírna polodrahokamů

mlynář Václav Antoš, předtím mlynář v Čáslavi

1710 Václav Rybář

1740 Jan Budínský

1781 prodán do emfyteutického držení

1831 - Joseph Gallash (dle náhrobku na Brandýském hřbitově, RŠ)

1850-51 Mlýnské objekty nákladně přestavěny

1880 zakoupili Bedřich a Berta Schubertovi

mele 20 vagonů obilí týdně, mouka dodávána do celých středních Čech

1909 Bedřich Schubert

1930 Bedřich Schubert

povodeň na jaře 1933.

po povodni mlýn velkým nákladem opraven a přestavěn na výkon 600 q obilí za den, poškozené základy posazeny na betonový blok

1946 46 zaměstnanců

1. srpna 1948 mlýn znárodněn a přičleněn k firmě Odkolek Praha

1971 vyhořela velká historická budova u řeky a následně byla stržena

1990 mlýn privatizoval Štěpán Lexa, zřídil zde mísírnu pekařských a cukrářských směsí

(historii doplnil jšk)