Historie
Obecná historie:
Dalším soukromým objektem přístupným veřejnosti je Horní mlýn v Žumberku. Původní obilní mlýn stál u potoka Ležák již od roku 1548. Vchod do mlýna zdobí zachovaná deska s gotickým nápisem o jeho založení: „Nákladem urozeného pana Hynka Janovského ze Soutic a na Žumberce. Tento mlejn jest udělán od mistra Lukáše z Seče léta Páně tisícího pětistého čtyřicátého osmého." Horní žumberecký mlýn v roce 1937 vyhořel a přestavbou získal svoji dnešní podobu vícepatrové zděné budovy. Zároveň s tím bylo původní technologické zařízení nahrazeno mlýnskými stroji a vybavením firmy Prokopa synové Pardubice, veškeré dřevěné části jsou z červené borovice.
Mlýn pracoval až do roku 1955. Nynější majitelé mlýna, manželé Mrkvičkovi, potomci mlynářského rodu Mrkvičků, návštěvníky podrobně seznámí s historií a mimořádně zachovalým technickým zařízením mlýna i díky skutečnosti, že byl veden a udržován jako rezervní mlýn.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn je nemovitou kulturní památkou se zachovaným zakládacím textem na kamenné desce z roku 1548. Jedná se o třetí nejstarší dataci nacházející se na objektu mlýna v Čechách (Vysoké Mýto 1541, Český Krumlov 1546). Nápis nad dveřmi zní takto: "Nákladem urozeného pana Hynka Janovského ze Soutic a na Žumberce tento mlýn jest udělán od mistra Lukáše z Seče léta páně tisícího pětistého čtyřicátého osmého."
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Mlynář (32 let), manželka Dorota (42), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
K roku 1677 je zmiňován žumberecký pilař Jiřík Lipecký, tento údaj se však může týkat pily u Dolního mlýna Žumberk.
V záznamech z let 1704 a 1757 jsou uvedena dvě mlecí složení (v roce 1757 jedna stoupa) a pohon koly na vrchní vodu.
Před rokem 1906 měl mlýn jedno obyčejné složení s francouzskými kameny, jedno umělecké složení s mlecí stolicí a krupník. Vodní síla byla soustředěna na jedno vodní kolo (6 HP). Jednolistá pila jednuška stávala v zahradě jižně od mlýna od nepaměti do roku 1906.
Smrtelný úraz utrpěl mlynář Antonín Mrkvička st. v roce 1914. Ozubená kola mu utrhla ruku následkem čehož třetí den v nemocnici zemřel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V roce 1930 je zde uváděna v Seznamu vodních děl mlynářka Kateřina Mrkvičková, mlýn.
Od roku 1936 byl mlýn poháněn turbínou o výkonu 14.5 HP.
V roce 1937 postihl mlýn požár.
Po pořáru v roce 1937 byl mlýn přestavěn a vybaven uměleckým složením z červené borovice.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Poslední mlynář Antonín Mrkvička ml. mlel do roku 1955.
Následně národní podnik Mlýny a těstárny objekt udržoval jako zálohu pro případ války.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jan Mlynář
1930-1939 - Kateřina Mrkvičková (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
1936 četnická zpráva o požáru:
"Ve mlýně bydlela vdova Mrkvičková se svými syny Bohuslavem a Antonínem. Starý mlýn byl přízemní, velikosti 22 x 12 m, pod lepenkovou střechou. V době vzniku požáru byl doma pouze 48 let starý Bohuslav Mrkvička, který je slepý, ale má takovou zručnost a dovednost, že obsluhuje v nepřítomnosti svého příbuzenstva mlýnské stroje. Druhý syn majitelky vdovy Mrkvičkové Antonín byl v době vypuknutí požáru na blízkém poli. Požár vznikl ve mlýnici u dřevěného vytahovadla a rychle se rozšířil na celý mlýn. Škoda na zničením zařízení a budově je odhadnuta na 119 tis. Kč."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
