Uživatel

Hledat

Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

mlýn Kakalík

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Kakalík

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Brandlín

PSČ

392 01

Okres

Tábor

Katastrální území

Brandlín u Tučap

GPS

49° 17' 47.1'', 14° 47' 40.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Objekt mlýna Kakalík je pod hrází rybníka stejného jména viditelný ze silnice z Tučap do Košic. Okolí mlýna je zarostlé bujnou vegetací. Ve mlýně není ani památka po technologii. Před časem byla snaha vnitřek objektu mlýna opravit. Mlýn není obydlen a chátrá.

Poloha vůči obci

Jihojihovýchodně od středu obce

Vodní tok

Kamenitý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1828 Martin Záhora zvaný Kakalíček

1840 zákupný

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

První republika (1919–1938)

1930: František Švec, hospodářství

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hazuka
Záhora
Strubinský
Hopp
Cihla
Novák
Švec
Kakalíček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1700 - Kašpar Hazuka

1797 - Jan Záhora

1828 Martin Záhora zvaný Kakalíček

1869 - Jan Strubinský

1880 - Karel Hopp

1890 - Václav Cihla (stárek)

1900 - Tomáš Novák a Václav Cihla

1910 - Tomáš Novák

1921-1930 - František Švec

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

V prvotním zápise ve Vodní knize I OÚ Tábor se dočteme, že v r.1878 měl mlýn jedno vodní kolo ženoucí jedno složení a 2 stoupy. Kolo dřevěné dvouvěncové průměr 6 loktů na svrchní vodu. Mlecí kameny průměr 30 palců

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Na východní stěně mlýnice jsou na omítce stopy po prostoru,kde stála lednice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1930 pouze pohon hospodářských strojů
V roce 1940 byla majiteli Františku Švecovi povolena přestavba vodního kola k pohonu hospodářských strojů a dynama pro výrobu elektřiny pro vlastní potřebu

Cesta vody ke mlýnu

vantroky
rybník
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda nadržená v rybníce Kakalík se vedla rourou v tělese hráze do žlabu š. 25 cm, v. 25 cm a pak na kolo. Odpadní voda tekla strouhou do rybníja Kamenný.