Mlynář musí pomáhat ostatním na mlýně.
(německé přísloví)

Panský, Týnecký mlýn

Panský, Týnecký mlýn
4
24
Pod Hradištěm
Týnec nad Sázavou
257 41
Benešov
Týnec nad Sázavou
49° 49' 53.2'', 14° 35' 33.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Připomínán již k roku 1544. V roce 1760 mlýn prodán Tomáši Stárkovi, který však špatně hospodařil a mlýn musel být prodán v dražbě. 1796 zřízena v sousedství fabrika na týneckou kameninu, rovněž na vodní pohon. 1880 nechal Jindřich Micka původní mlýn zbořit a postavil zde moderní válcový mlýn, roce 1937 instalována turbína, ve 20.stol. však mlýn prošel prudkými zvraty - jeden majitel zde zkrachoval, další uprchl do USA. Před demolicí plánovanou k 31.1. 1990 zachránily mlýn nevyřešené restituční nároky.
v centru
Sázava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Původně údajně středověká pila, později rozšířena o mlýn.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

1544 Ludmila z Klinštejna prodala zámek a statek vTýnci, mj. i s mlýnem

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1654 v Berní rule uveden mlýn s dvojím složením a 4 stoupami, u mlýna pila

v této době zároveň vybudován jez

1713 Lidmila Brejlová

4. října 1760 vrchnost prodává mlýn Tomáši Stárkovi z 900 zl. rýnských, na ruku zaplatil 300 zl. první dva roky splátky po 50 zl., další po 100 zl. až do úplného splacení. Mlýn měl dvě složení se stoupou, a 6 strychů a 1/4 věrtele polí. U mlýna pila, mlynář však směl řezat jen panské špalky a od řezání vrchnosti dostával 1/2 krejcaru. Roční činže vrchnosti činila 65 zl., 50 strychů žita v penězích, robotu 6 dní v roce s jedním žencem. Dále musel pro vrchnost mlít obilí a slad pro týnecký pivovar. Na opravu jezu dostával od vrchnosti ročně 15 kmenů jedlových nebo smrkových, tři tenké dubce 6ti loketní na jehly. Opravu provádělo 30 robotníků. Na opravu mlýna dostal ihned 5000 kusů šindele, 2000 cihel, 6 strychů vápna a 8 krokví na střechu.

Majitel však nedobře hospodařil, hospodářský úřad "pozoruje darebné hospodaření na mlýně, neplacení a přidělávání dluhů" nechal mlýn odhadnout dvěma mlynáři, mistrem zednickým a tesařským a dvěma rychtáři. Podle této komise činila aktiva pouze 1,852,12 zl., kdežto pasiva 1,903,33 zl. Mlýn proto dán do veřejné dražby, 5. července 1763 jej koupil Václav Bílina za 2,550 zlatých. (Zaplatil na ruku 1,050 zl., zbytek splácel ročně po 357 zl. s 4% úrokem.)

15. prosince 1796 Václav Bílina prodal mlýn Josefu Práškovi za 4,000 zl.

1798 J.Prášek odstoupil od mlýna krupní stoupu a místo v mlsně 13 loket zdéli a 11 loket šířky světnici s kamny k svobodnému vládnutí a přistavení technické fabrice.

V sousedství mlýna totiž zřízena manufaktura na týneckou kameninu s mlýncem na glazurové směsi. 

Fabrika platila mlynáři 25 zl. půlletně.

Mlynář měl povinnosti vůči fabrice: "Na vodní kolo vystavené fabrikou musel potřebnou vodu bez odmluvy vésti, vantroky v dobrém stavu držeti. Na základ fabriky vystavěný nová stupní mlýn zabední se trhancema, aby žádný handl mezi mlynářem a mleči povstati nemohl." Mlynář nesměl činiti "žádné překážky břemenům přičiněným k ruce fabriky. Ježto bylo potřebí pro mlynáře fabriky východu a světla, tak Josef Prášek musil dovoliti vylámání 1 až 2 oken ze světnice pod pilou pro světlo. Kdyby měla fabrika rušena býti nebo nová vystavěna, přestala by se mlynáři platiti činže, dostal by za to náhradou na vystavění krup 30. zl."

9. června 1798 přidán dodatek ke smlouvě: "Ježto dolejší kolo fabriční v jednom vantroku stojící s druhým spodním složením jíti nemůže, jak je zapotřebí, když mlynář Prášek druhé spodní složení zastaví, a tím i vodu na lopatky zadrží, musí proto Prášek hořejší dvě kola na jeden vantrok nebo žlab osaditi, a tím dolejší mlýn na vejstronek přistaviti. Fabriční kolo pak by samo pro sebe svůj vantrok mělo, a tím nemělo překážky k zastavení. Jen tehdy muselo se zastaviti, když mlynář plavil dříví po Sázavě. Na postavení nového vejstronku dosatl mlynář 20. zl. od vrchnosti."

15. dubna 1801 pro neduživost postoupil Josef Prášek mlýn svému synovi Janovi Práškovi za 4000 zl. Ten dostával za každý řez na pile dva vídeňské krejcary, za 6 latí pak 1 krejcar z vrchnostenského důchodu.

8. ledna 1805 Jan Prášek prodal mlýn svému bratru Františku Práškovi za 14.000 zl.

15. ledna 1811 od F. Práška koupili mlýn manželé Jan a Kateřina Svobodovských za 28.000 zl.

14. února 1814 mlýn koupil Jan Hobl za 10.820 zl.

4. června 1815 Jan Hobl prodal mlýn za 10.500 zl. hraběti z Vrtby.

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

kol. 1855 továrna na kameninu zanikla

kol. 1880 mlýn koupil Jindřich Micka, přikoupil k němu ještě bývalou farní školu (postavenou 1765 a od vybudování nové školy 1831 již nevyužívanou). Mlýn nechal zbořit a vybudoval zde moderní válcový mlýn s pohonem Francisovou turbínou a poloautomatickým provozem, na místě staré školy 1898-99 postavil reprezentační budovu s bohatou sgrafitovou a malířskou výzdobou od akademického malíře Karla Klusáčka, zvanou po něm "U Micků"

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

pol. 30. let Jindřich Micka přišel o majetek v důsledku neúspěšných burzovních spekulací, mlýn i dům U Micků přišly do dražby.

Dům u Micků zakoupil Jan Zoula (zároveň převzal i pronájem státního dvora za řekou).

1930 Milka a Martínek

3. října 1937 mlýn v dražbě zakoupili Antonín a Marie Dolejšovi, do té doby vlastníci mlýna Na Brejlově čp. 29 (zde zůstal mladší syn Antonín). 

Na mlýně v Týnci hospodaří s pomocí rodičů starší invalidní syn Bohumil.

1. listopadu 1937 mlýn po opravě strojů opět spuštěn, nainstalována zde Francisova turbína o výkonu 65 HP.

Na mlýně se kromě selského mletí mele i rumunská kukuřice, kapacita činí 400 q obilí za 24 hodin, mouka je dodávána pekařům a cukrářům do Prahy.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Antonín Dolejš uprchl do USA.

Marie Dolejšová vystěhována a násilně přestěhována i s dětmi do Chrástu, musí dojíždět pracovat do mlýna v Čerčanech. Později jim rovněž povolen odchod do USA, kde M. Dolejšová zemřela.

2. ledna 1958 mlýn znárodněn a převeden pod ZNZP Benešov pro výrobnu krmiv, později sloužil jen jako sklad.

Dům U Micků rozdělen na byty, bydlí zde učitel Müller s rodinou, kteří po Mnichovu uprchli z pohraničí.

1981 mlýn s poli předán JZD Poříčí nad Sázavou.

pol. 80. let budovy čp. 6, 56 a 57 uznány jako zdravotně závadné a shledány zde i statické poruchy. K 31. 1. 1990 nařízena demolice.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Pro nevyjasněné restituční nároky nemohla být demolice provedena.
5. června 1995 soud restituci budovy mlýna zamítl, Bohumilu Dolejšovi vráceny pouze pozemky.

JZD Poříčí nad Sázavou mlýn prodalo ke zřízení malé vodní elektrárny.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Stárek
  • Bílina
  • Prášek
  • Svobodovský
  • Hobl
  • Micka
  • Dolejš
  • Milka
  • Martínek
  • Brejla

Historie mlýna také obsahuje:

1713 Lidmila Brejlová

1760 - 1763 Tomáš Stárek

1763 - 1796 Václav Bílina

1796 - 1801 Josef Prášek

1801 - 1805 Jan Prášek

1805 - 1811 František Prášek

1811 - 1814 Jan Svobodovský

1814 - 1815 Jan Hobl

1815 - 1880 hrabě z Vrtby

1880 - 1930 Jindřich Micka

1930 Milka a Martínek

1930 - 1958 Bohumil Dolejš

1958 - 1981 Zemědělský nákupní a zásobací podnik Benešov

1981 -  JZD Poříčí nad Sázavou

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    Mezi vlastním mlýnem a budovami čp. 6, 56 a 57 dvůr, kterým procházela cesta z Týnce do Brodců. Všechny obytné budovy na severu u svahu pod hradem byly jednopatrové, dole bývaly sklady, dílny a chlévy. Ve východní budově bydleli stárkové, mládkové a práškové, měli spojení krytým dřevěným mostkem přímo na mlýnský sál. Ve střední budově bydleli staří na výměnku, v budově západní majitel mlýna. K mlýnu patřila stodůlka, zahrada ve stráni až k hradu, zahrádka a jez s ostrovem.
    dnešní budova z roku 1880
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • schodiště
    • vyskladňovací otvor
    • komín
      • existující torzo uměleckého složení
      Žádná položka není vyplněna
      1760: 2 složení
      1880 přestavěn na válcový
      Mlýn měl dvě patra a podkroví. V přízemí byl příjem a výdej zboží a rozvod pomocí transmisí, jimiž se poháněla některá zařízení, síta a fukary. Z přízemí do horních pater vedl rychlovýtah pro osoby. Dovažování na požadovanou váhu se dělo přidáváním pytlíků, které byly u závaží, snižovalo se odebíráním závažíček z litiny.
      1937: poloautomatický mlýn, mlýnské zařízení od firmy Prokopec Praha - Vinohrady
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • krupník
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      Nezjištěn
      • pohon zemědělských strojů
      Ve mlýně býval krupník, stoupa a pila.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis1930: 1 turbína, výkon 38 HP, spád 1,25 m, průtok 5,16 m3/s
      1937: výkon 65 HP
      2015: 1 x Francis, výkon 55 kW, roční produkce O,330 GWh
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis1930: 1 turbína, výkon 38 HP, spád 1,25 m, průtok 5,16 m3/s
      1937: výkon 65 HP
      2015: 1 x Francis, výkon 55 kW, roční produkce O,330 GWh
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1840: 2 kola
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 168 - 173
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 168 - 173
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorneznámý
      NázevMlýny při řece Sázavě - dolní tok
      Rok vydání2008
      Místo vydáníČerčany
      Další upřesněníČerčanský zpravodaj roč. XVII., č. 9-10, s. 13-16
      Odkazhttp://docplayer.cz/17497852-9-10-zari-rijen-2008.html
      Datum citace internetového zdroje06 2018
      AutorOtakar Vorel
      NázevOkolo středu Čech
      Rok vydání2011
      Místo vydáníJílové
      Další upřesněnís. 29-30
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFrantišek Pleva
      NázevSázava milovaná
      Rok vydání2005
      Místo vydáníPelhřimov
      Další upřesněnís. 299-300
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 17
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      2.9.2016 10:02 uživatelem doxa (Jan Škoda)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 23.2.2024 07:48