Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

Horní Rabasův, Paškův mlýn

Horní Rabasův, Paškův mlýn
12
Buček
331 41
Plzeň-sever
Buček
49° 57' 28.9'', 13° 31' 5.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zpráva o mlýně je z roku 1581. Původně selský mlýn o jednom kole na nestálé vodě. V r. 1921-25 mlýn vyhořel a byl poté opraven. V r. 1946 přistavěno nové obytné stavení. Mlýn byl v provozu do r. 1950. Dále usedlost sloužila jen k obývání. V současné době již budova zbořena.
Samota severozápadně od Bučku
Kralovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zpráva o mlýně pochází z roku 1581, kdy nade vsí byl spálený mlýnec, jež držel Řehoř Heřman. 

Mlýn vyhořel před r. 1581.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Po něm tu byl od roku 1628 jeho syn Bárta (*1588) s manž. Annou (*1602), nazývaný podle mlýna také Spálený.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Bárta Spálený (40 let), manželka Anna (26), tovaryš Ondřej Mařík (30), všichni poddaní katolíci

Mlynář Bárta Heřman prodal roku 1665 mlýn Jakubu Fejfarovi z Dolního mlýna, kterému říkali Rabas nebo Lodl.

Roku 1713 byla podle záznamů u mlýna zřízena stoupa. V tereziánském katastru z r. 1730 bylo zaznamenáno, že šlo o mlýn selský o jednom mlýnském kole a jedné stoupě na nestálé vodě.

Na indikační skice z r.1839 je jako majitel čp. 12 uveden Celestýn Rabas.

Kolem roku je zmiňována mlynářka Dorota Šulcová z Prahy, rozená Rabasová-Tellnerová z Horního mlýna v Bučku. Mlynářka byula velmi zbožná, dvakrát navštívila Jeruzalém a další posvátná místa v Orientu a třikrát Řím. Byla přijata i papežem Piem IX., od něhož si 3.6.1853 vyprosila odpustkovou bulu pro kostel v Kralovicích.

V roce 1895 byl majitelem hořejšího mlýna Jan Henžlík / Hanzlík/ z Bučku. Mlýn měl dvě složení a dvě vodní kola na svrchní vodu. Vantroky byly 5,85 m dlouhé.

Dalším majitelem byl mlynář  Kupka a později byl nájemcem mlýna Václav Vlnař, který pak odešel do Mariánského Týnce na mlýn na Kralovickém potoce.

V r. 1916 se stal majitelem mlýna Václav Pašek. 

Ten také 8. října 1920 namísto dvou vodních kol instaloval na mlýně Francisovu turbínu. Mlýn, zvaný teď Paškův, v letech 1921-25 vyhořel a byl poté opraven. 

1930 Václav Pašek

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Roku 1941 byla namísto staré turbíny instalována nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.

Na Paškově mlýně se bydlelo původně v dolní části mlýnice. V roce 1946 bylo ke mlýnu přistavěno obytné stavení.

Mlýn byl v provozu do roku 1950, po nějaký čas se zde jen hospodařilo a pak byl mlýn na pět let uzavřen. Od roku 1956 po několik let sloužil jako míchárna krmiv Výkupního podniku Kralovice. Od roku 1971 slouží mlynářská usedlost již jen k obývání.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Do roku 2016 v katastru nemovitosí objekt evidován jako rodinný dům. Po roce 2016 mlýnice zbourána.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Heřman
  • Fejfar
  • Rabas
  • Hanzlík
  • Kupka
  • Vlnař
  • Pašek
  • Spálený
  • Lodl

Historie mlýna také obsahuje:

1581 Řehoř Heřman

1628-1665 Bárta Heřman Spálený

1665 Jakub Fejfar (Rabas, Lodl)

1839 Celestýn Rabas

1853 Dorota Šulcová (roz. Rabasová-Tellnerová)

1895 Jan Henžlík / Hanzlík/

Kupka

nájemce Václav Vlnař

1916-1939 - Václav Pašek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    • dveře
    • okno
    • vyskladňovací otvor
        Žádná položka není vyplněna
        1895: 2 složení
        Zaniklý
        • stoupa
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        Jez primitivně postavený z lomového kamene nadivoko naházeného, v hřebenu 4,10 m dlouhý, nához z kamene na povrchu porostlý trávníkem.
        5,60 m od středu jízku namísto stavidla do dna zaraženo 5 kolíků, před nimiž narovnáno chrastí a proutí.
        Splávek 1,18 m široký, vydlážděný kamenem, náhon se na konci rozšiřuje v nádržku.
        Vantroka 5,85 m dlouhá, 1 m široká, 1,21 m hluboká, na konci bednění, v jehož dnu jsou dva průtokové otvory, které se uzavírají stavítky.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1920 byla instalována Francisova turbína.
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,175 m3/s, spád 5 m, výkon 8,8 HP
        R. 1941 místo staré turbíny dána nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1920 byla instalována Francisova turbína.
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,175 m3/s, spád 5 m, výkon 8,8 HP
        R. 1941 místo staré turbíny dána nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1895 měl mlýn dvě kola na svrchní vodu.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 60-61
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje11.1.2017
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 60-61
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje11.1.2017
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 113-115
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorkol.
        NázevTajemství řeky Střely
        Rok vydání2017
        Místo vydáníPlzeň
        Další upřesněnís. 162-163
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Informaci o zbourání mlýnice podala Radka Křížová (potomek mlynáře).

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Vytvořeno

        11.1.2017 16:26 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 18:43
        Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 14:48
        doxa (Jan Škoda) 2.12.2025 22:37
        PetrN 30.1.2019 20:54