Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl postaven zřejmě po třicetileté válce. Pro pohon mlýna byl vybudován asi kilometrový náhon z Holoubkovského potoka a z náhonu šla voda do dalšího potoka, dnes již bezejmenného, na němž byl mlýn postaven.
Majitelem mlýna byl po několik generací rod Svobodových.
Poslední dcera Svobodových se provdala za V. Houšku ze Siré, který na Mýtském mlýně ještě několik let pracoval. Pak byl mlýn prodán J. Perlíkovi, mýtskému staviteli; ten však na mlýně sám nemlynařil, ale vydržoval si stárka, který provozoval mlýnskou živnost. Podle záznamu žádal v roce 1910 J. Perlík a J. Wostřel o povolení stavby parní pily na pozemcích za mlýnem. Později pak Perlík přistavěl k pile ještě velké stáje.
První světová válka (1914–1918)
Když Perlík po první světové válce zemřel, koupila pilu s mlýnem Středočeská akciová společnost , která pilu dále provozovala, ale ve mlýně se již nemlelo. Kolem r. 1937 byla pila zlikvidována a prodána i s mlýnem ve veřejné dražbě Václavu Vlčkovi.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Budova pily byla pak dále využívána jako skladiště zemědělských produktů. Mýtský mlýn, který již předtím hrozil zřícením a jehož stěny musely být podepřeny kládami, aby neohrožoval okolí, byl po druhé světové válce zbourán. Na jeho místě dnes vede silnice, která ho dříve obcházela obloukem.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
