Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Matouš (40), svobodný, manželka Regina (36), syn Jirka (16), oba poddaní, všichni katolíci
J. Čížek koupil mlýn roku 1754, Josef Skalička získal mlýn roku 1756 za 549 zlatých. Roku 1768 mlýn koupil V. Braniš za 980 zlatých.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
19. ledna 1877 byl mlýn prodán Josefu a Anně Váchovým. 7. listopadu 1900 byl na mlýně Petr Mareš, který jej koupil v exekuční dražbě a přestavěl pro svého syna Petra.
První světová válka (1914–1918)
21. listopadu 1924 polovinu mlýna vlastnila Božena Marešová a druhou Jakub Míkovec. Ještě téhož roku byl díl paní Marešové přepsán na Josefa Prokopce. 12. června 1925 se poloviny po Prokopcovi ujímají František Švenda, Anna Švendová a Josef Švenda - každému připadla šestina - ale roku 1926 už celý mlýn vlastnila rodina Švendových.
21.2.1930 spolumajitelé František a Josef Švenda, František Josefa v hádce postřelil
V roce 1931 bylo ve mlýně 5 stolic válců, 1 kámen francouzský, šrotovník, čistírna měla hrudový a prachový vysévač, koukolník. Dále zde byla loupačka, hranolový odsévač a tarár. Běžný výkon mlýna činil 30 q semletých obilnin za 24 hodin. Později byla instalována turbína.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je východní část mlýna vedena v katastru jako tzv. jiná stavba, západní část jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Čížek
- Skalička
- Braniš
- Vácha
- Mareš
- Míkovec
- Prokopec
- Švenda
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Matouš
1754 J. Čížek
1756 Josef Skalička
1768 V. Braniš
1877 Josef a Anna Váchovi
1900 Petr Mareš
1924 Božena Marešová a Jakub Míkovec.
1924 Josef Prokopec
1925 František Švenda, Anna Švendová a Josef Švenda
1926 rodina Švendových.
1930 - František a Josef Švenda (RŠ)
1939 - František Švanda (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: