Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V městské pergamenové knize je zápis z r. 1457 o prodeji mlýna (fol. 25). V zápisu se stanoví "aby ta stezka, skrz mlýn pod Žižkovou horú tam na polabí, ať by byla obci svobodná, tak jako nyní jest a aby on (kupující Petr) i jeho budoucí toho nehájili".
V r. 1506 se uvádějí vlastníci mlýna urozený vladyka Jan Strachovský ze Strachovic a urozený pán Jindřich Berka z Dubé.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V r. 1580 koupili konšelé mlýn a pilu pro obec za 450 kop gr. míš.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V r. 1770 je vytýkáno obci: "Tak jste pustili Josefu Pušovi pilu aneb tak zvaný mlýn pilský kontraktem vámi 28. 3. 1767 podepsaným, a Janu Pušovi jste prodali váš mlýn tak zvaný Vosáhlovský, první za 3011 zlatých, poslednější za 800 zlatých.
Pilský mlýn byl přestavěn v r. 1791, jak dokládá zdobený kamenný empírový portál. Ten se nyní nachází v lapidáriu u kostela sv. Jana Křtitele. Je zasazen v hradební zdi. Ořímsovaný nástavec je zdobeným girlandami. Uprostřed stojí dva lvi, kteří drží kartuš. V ní je mlynářův monogram J S a letopočet 1791. Později mlýn patřil Josefu Finkovi.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Ve mlýně se přestalo mlít po r. 1891, kdy tragicky zahynul mlynář Pavlíček, který se zastřelil na jezu žirečského mlýna. Vdova Marie mlýn v r. 1896 prodala továrníkům Klazarovým. Ti, aby získali větší spád vody ve své továrně, zbořili jez u Pilského mlýna. Mlýn pak sloužil několik let jako obytné stavení, ve kterém bydlela rodina Davidova.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V královédvorském adresáři domů z r. 1921 je mlýn uveden jako zbořeniště. Romantický ráz mlýna inspiroval královédvorského rodáka R. A. Dvorského ke zkomponování skladby "Lázeň v Pilském mlýně" (text Jaroslav Gregorka).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
