Kdo sám nevězí mezi dvěma mlýnskými kameny,
neví, jaké to člověku působí utrpení.
(německé přísloví)

Běloveský, Hejzlarův mlýn

Běloveský, Hejzlarův mlýn
18
1. Máje
Náchod - Běloves
547 01
Náchod
Běloves
50° 25' 13.4'', 16° 11' 23.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
O mlýnu je neurčitá zmínka již v 15. století.
centrum obce
Metuje
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýny pro svou nákladnost bývaly nejdříve podnikem vrchnostenským. Již v 15. století byla v náchodských knihách neurčitá zmínka o běloveském mlýnu. V husitské éře se připomíná, že roku 1472 prodal Jakub, (bratr kněze) ostrov v Bilovci. Běloveský mlýn byl popisován zde již počátkem 16. století jako majetek náchodského zámku (až do roku 1533), pak jej převzala obec (náchodská) do nájmu. Z téhož mlýna platila obec zámku 1 kopu, 12 gr. ročního nájmu. Mlýn byl poháněn dvěma vodními koly (na spodní vodu, z toho 1 kolo pro pilu) a byla u něho též pila. Později (v nezjištěné době) přišel do majetku běloveské obce, která jej provozovala střídavě ve své režii nebo jej pronajímala mlynářům.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1533 Hynek Špetle z Janovic prodal mlynáři Janovi

21.10.1549 mlynář  Jan prodal mlýn náchodské obci za 200 kop gr. míš., mlýn měl 2 kola a pilu. Obec mlýn splácela do roku 1533, kdy přešel do panského majetku, jelikož Albrecht Smiřický prodej zrušil, neboť proběhl bez jeho souhlasu. "Téhož roku, totiž v pondělí den sv. Linharta, Beneš mlynář, kterémuž pán J.M. mlýna Bíloveckého postoupiti ráčil, položil 6 kop, které pán J.M. při sv. Jiří položitě měl, jakž cedule řezaná to ukazuje."

1554 a 1555 splácel mlynář Beneš povinných 6 kop míš. pravidelně, avšak obec s tím nebyla spokojena a roku 1556 "purkmistr a páni položili 6 kop míš. za mlejn Janovi starému mlynáři, které on Jan starý mlynář přijal", a zůstalo nezaplaceno ještě 128 kop míš. Avšak Albrecht Smiřický stále nechtěl prodej povolit. "Jak jest prodán mlejn v Bílovci pánu J.M., toho jest cedule řezaná v truhlici v přítruhlí. Ten jest puštěn od J.Milosti pána Benešovi mlynáři, aby jej sobě doplatil i s těmi rolemi i s lukami, i což k tomu náleží a při tom jest mu odevzdáno na místě J.Milosti pána panem Hanušem z Brloha, ouředníkem na Náchodě."

Když obec viděla, že bez svolení Smiřického nic nepořídí, požádala o panské povolení. Ještě téhož roku purkmistr a páni na místě vší obce koupili mlýn od Beneše, mlynáře někdy bíloveckého, jak svědčí zápis v hody velikonoční léta 1556 z vůle jisté J.M. páně za 230 kop míš. "A tak jim on Beneš panu purkmistrovi a pánům odevzdal, nic sobě nepozůstavujíce." Od té chvíle zůstal mlýn v držení města a páni a něj spláceli pravidelně po 6 kopách míš. 1557-60 Janu mlynáři starému, 1560-64 staré mlynářce, 1565 Mikuláši Mikšíčkovi, 1566 mlynáři z Machova za jeho manželku Dorotu, dceru nebožtíka mlynáře Jana, 1567 Martě z Bražce a dalším dědicům. 1576 v pondělí před sv. Havlem byl zcela splacen.

Obec mlýn většinou pronajímala:

"1567, v pondělí památný den Narození P. Marie  byla učiněna smlouva s Jiříkem, mlynářem Ryšíkem na nájem mlýna, což by sumy úhrnné do roku dáti měl. I smluveno, že má dáti 30 kop míš. a pacholku starvu. Opravy ve mlýně sám má obstarávati a buky pro obec v prkna řezati." 

Je známa smlouva z roku 1578 mezi obcí a mlynářem Janem Vepřkem z Českého Brodu. Platil obci roční nájem 20 kop míšeňských, musel vydržovat pacholka a vykrmit vepře. O tok později pronajali témuž mlynáři na 2 roky, zvýšili mu však nájemné o 4 kopy a musel "pilou co potřebuje vobec nařezati a krajin nebrati vobecních, a což voprav u toho mlejna drobných, všichny má vopravovati, stavu nemá dáti zpustnouti, mlýn pobíjeti a úředním osobám tříšti a haluze má dáti a od nich sebrati nic."

1583 najali Jana ze Svatoňovic za pacholka do mlýna.

Mlýn byl obvykle pronajímán na dva roky a při té příležitosti býval vždy zvyšován nájem. Mezi další nájemce patřili v roce 1584 Jan Vopička  z Českého Brodu za 24 kopy, 1585 Štěpán Sekvenc za 23 kopy míš. a složil hned 6 kop na opravu mlýna, 1586 opět Sekvenc pod týmiž podmínkami, ale mlýn se stejnými závazky přenechal 1587 s povolením Kašparovi, zeti březovského mlynáře. 1588 opět Kašpar, za jeho nájem se zaručili Kubíček a Jan Janák z Bělovce, 1589 obec zvýšila Kašparovi nájem o 3 kopy, 1591 Kašpar zůstal dlužen za předchozí tok 25 kop míš. nájmu. 1595 Jiřík Vondřejc, měšťan z Náchoda za 50 kop míš. a k tomu musel vykrmit vepře na schválení k Vánocům. V roce 1596  mlynář Tobiáš Putřinec, 1599 platil už 60 kop míšeňských ročního nájmu a 1602 dokonce 70 kop míš. a k tomu měl "pacholkovi dávati stravu, vykrmiti vepře, pilou kdo potřebuje nařezati a oprav u toho mlejna drobných, všechny má spravovati, splavu nemá nechat zpustnouti, mlýn podbíjeti a úředním osobám tříští a haluze má dáti a od nich nic nebrati". Když si stěžoval na vysoký nájem, byl mu 1604 snížen opět na 60 kop. 1606 Jan Vanírka platil opět 70 kop a musel vykrmit jednoho vepře ročně.

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

 Nutno připomenout, že náchodská obec zase platila úrok z mlýna náchodské vrchnosti. Pro představu to v roce 1623 činilo 1 kopu,12 gr., ale v roce 1663 je již zapsáno 13 zl., 23 gr. Z uvedených důvodů ani výčet nájemců mlýna není úplný a vzhledem k nouzi, která v té době byla, zde nájemci ani dlouho nevydrželi. 

Roku 1623 byl mlynářem běloveským Adam Keller, 1624 měl odvést každej tejden po 3 věrtelích obilí. 1625 ho vystřídal Jiří Fast, který však z mlýna ušel a některé věci železné k mlýnu i pile patřící náležitě rozmrhal. "Páni jali se ho stíhati a dopadše ho, peníze za věci ty na něm vymáhali". Mlýn najímá Jan Kolísko (Kolísek) za 80 kop míš. a to "peněz dobrých, stříbrných a v této zemi české berných", avšak brzy jej opouští. Nástupce Václav Pitřinec platil 70 kop nájmu. Roku 1629 najal mlýn Václav Macháček, který měl platit již jen 50 kop, přesto však zřejmě neplatil a zůstal obci dlužen. Obec však z dlužného nájmu "v povážení všelijakých těžkostí, bíd, tu milost jemu učiniti ráčili, poněvadž nemnoho mlíti mohl a z takového nájmu zůstalo jemu 64 kop 54 gr. 6 d. míš. odpouštěti ráčí. V. Macháček 50 kop takového nájmu na určité termíny zaplatiti má. Po nějakém jednání ve věci neplacení nájemného opět smlouvu podepsal a nájemcem zůstal až do ledna 1639.

V březnu 1628 přišla velká voda, která udělala kolem mlýna velké strže. Dne 10.1.1631 při vyřizování účtů jak s Majdalenou Janákovou, vdovou po správci dvora slánského, dále s Václavem Macháčkem z Bilovce o nájmu mlýna bíloveckýho a dalšími v místě radním bylo utraceno osobami radními a staršími za jídlo a pivo 1 kopu a 22 gr.  Roku 1630 koupila obec pro mlýn nový věrtel, čtvrtec a čtvrtňátko. V roce 1633-34 nebyl zaznamenán žádný příjem z mlýna ani pily. Patrně vzhledem k válečným událostem zápisy často chybí. V roce 1637 byl do mlýna koupen nový kámen. Běhoun stál s kroužením i hřídelem 13 kop, 38 gr. a spodní kámen byl za 2 kopy, 15 gr. Ve válce 30 leté mimo jiných také přitáhli Chorváti. Ti kradli jako straky. Ve mlýně biloveckém vzali zděř od pily, kterou hned zase kováři Vydrovi za 5 grošů a 1 denár prodali.

Zápisy označují jako další nájemce roku 1639 Jiříka Volhejna, setrval až do dubna 1642, roku 1642 Václava Lejnara. (Ten byl i dobrý sekerník a pilař, od jednoho prkna vybíral 1 krejcar). V roce 1644 ho vystřídal Jan Lejnar (Lecnar), roku 1651 Václav Jež, zůstal až do dubna 1656, roku 1656 Václav Lokvenc, zároveň pilař,  a roku 1663 Jan Konvalinka. Ten byl i truhlář a o rok později dělal velkou červenou tabuli pro radhouz za 4 zl. 30 kr. 30. prosince 1664 s ním obec účtovala výnosy z obecní pily a doplácela mu za jeho práci 9 zl. 31 kr. 2 d. V té době obec odváděla na zámek úrok z mlýna 13 zl. 23 gr. 1665 zakoupeny 2 běhouny od Jana Junka ze Slaného, vylámané na gruntech broumovského preláta za Machovem, oba stály 8 zl. 30 kr.

Roku 1670 skončil nájem mlýna Jan Plundra a po něm neznámý mlynář ze Slaného, který "skrze deputýrované osoby za mlynáře do mlýnce běloveského slavně byl uveden". V roce 1686 za primátora Juříka Elsknera je evidován ještě David Weyss.

V dobách zlých chybí záznamy, až opět nejasně od roku 1720. V roce 1729-1730 je zapsán jako nájemce Jiří Šrůtek, platil obci 10 zl. purkrechtu (není ale známo, zda ze mlýna). Na jaře 1730 dělali tesaři u pily novou hranici pod palečným kolem a nový vůz a pod moučnicí podvlékali nový trám, práce trvala 14 dní, řemeslníci dostávali denně 15 kr. 1731 za purkmistra Antonína Hottmana bylo ve mlýně zřízeno třetí složení, z něhož mlynář platil 9 zl. 20 kr. ročně. Mlynářem byl tehdy Josef Fibír, poddaný města Náchoda, který pro sebe od obce mlýn koupil. ale bez vědomí obce jej prodal  za neznámou částku Janu Ottovi. Za to musel roku 1734 zaplatit 40 zlatých pokuty a smlouva byla zrušena.

Obec zvala na různé opravy ve mlýně místní řemeslníky. Tak například: " roku 1553 zámečník Farář dělal klíče do obecního mlejna. V roce 1624 náchodští tesaři Jan Tříska a Jan Pilín sekali dříví na vantroky a vrtali trouby ke mlýnu. Roku 1633 Lukáš zámečník sekal pilník ku pile a také v roce 1654 ten samý pilník, co se s ním pila brousí. Roku 1646 Jakub Rožumberk a Jan Kučera tesali dřeva na návalky, lavičky a Jiřík Volhejn s tovaryšem pracoval na splavě a stavidlech. Tobiáš Luch zase přestavoval chlévy. Roku 1650 tři zedníci z Nového města dlažili (pokládali kameny) na splavě a roku 1654 Václav Bartoš hrnčíř dělal do běloveskýho mleyna nová kamna. Taky zedník Jan Kejklíček dlažil na splavě 6 dní za 15 krejcarů denně. Pilu u běloveskýho mleyna v roce 1657 spravoval kovář Matěj Kroupa, ale za 14 dnů byla zase rozbitá. Tak ji naložili a poslali do Kostelce a opět roku 1658 ke kováři na Rýzmburk. Purkmistr Jakub Deninger zaplatil od nakládání 1 zlatý, 39 gr. V roce 1665 Jiřík Volhejn se 3 tovaryši přestavoval vantroky. V roce 1624 náchodští tesaři Jan Tříska a Jan Pylín sekali dříví na vantroky a vrtali trouby pro mlýn běloveský. Roku 1637 byl koupen nový kámen - běhoun. Stál s kroužením i hřídelem 13 kop 38 kr. Pro zajímavost, za řezání jednoho prkna se v roce 1642 platilo 1 krejcar. Tobiáš Luch zase přestavuje chlévy a roku 1646 Jiřík Volhejn s tovaryšem pracoval na splavu a stavidlech. Zámečník Lukáš "sekal pilník, jak se s ním pila brousí".

V dobách zlých, kdy vojenské hordy sužovaly obyvatelstvo a zničily obilí, nebylo co mlít a z těch důvodů byl mlýn pravděpodobně opuštěn a také chybí záznamy o jakékoli činnosti. V sepsaných Pamětihodnostech důchodního Jana Müllera z období kolem roku 1818 se připomíná, že k místu Běloves náleží 1 mlýn, 1 pásová pila a lázeňský dům. Později koupil mlýn a pilu mlynář Šulc, od kterého jej převzal František Lokvenc, pocházející z Hronova.

1840 František Loquens

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Dle J.Hejzlara zakoupil mlýn 1848 mlynář Frýba, druhý majitel Šrůtek, třetí Jindřich Lokvenc. (doplnil jšk)

 Anna Lokvencová přikoupila k mlýnu v roce 1870 od obce ostrov mezi náhonem a řekou. Od roku 1907 přešel celý mlýn do vlastnictví Alberta Hejzlara. Z roku 1910 je známa fotografie pekárny pana Šrůtka, příbuzného mlynáře, ukazující na dvoře mlýna firmu pekárny. Pekárna i přilehlý obchod sloužily pro potřeby mlečů, kteří čekali na semletí mouky, jakož i jejich dětem a široké veřejnosti. I v pozdějších dobách, kdy už pekárna nebyla ve veřejném provozu se vždy pro děti nějaký ten koláč našel. V rodové kronice "podemlejských Hejzlarů" prý byla zmínka o časově neurčené povodni, která úplně zničila panský mlýn. Ten měl ležet v místech nynějšího splavu. Při stavbě tohoto díla se skutečně našlo v nánosech písku zachovalé pískovcové kolo na mletí.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1917  po smrti Alberta Hejzlara se na mlýn přiženil Jaroslav Chmelař, nechal instalovat Francisovu turbínu 60 HP,

později postavil další turbínu 40 HP a generátor 100 kW, dodával elektřinu i lázním, Mautnerově pile, řezníku Hofmanovi a veřejnému městskému osvětlení

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 Jaroslav Chmelař

po něm převzal mlýn Zdeněk Hejzlar, syn Alberta Hejzlara, instaloval tři mlýnské stolice a rovinné vysévače, správcem mlýna byl p. Šedivý.

V září 1938 v době ohrožení republiky nacistickým Německem byla v obci vybudována řada překážek, které měly ztížit cestu německé armádě do vnitrozemí. Jedna z barikád stála u běloveského mlýna. Byla zhotovena z dřevěných klád, vyplněná kameny a štěrkem. Průjezd byl prozatím volný, v okamžiku nebezpečí byla ale mezera vyplněna dalšími kládami, ostnatým drátem a speciálně zhotovenými "betonovými ježky". Vojáci nasazení k ochraně hranic byli také mj. ubytováni v tomto mlýně.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlynář měl v blízkém statku koně a povozy, s kterými zajišťoval na požádání odvoz mouky, pomáhal při požárech i třebas při odvozu stavebního materiálu. Za II. světové války pomáhal současně i s náchodským mlynářem Holzbechrem semlít mnoha sedlákům tzv. "černé obilí" které jim zbylo po splnění kontingentu z poměrně dobré úrody.

V roce 1951 byl mlýn znárodněn a převzaly jej Východočeské mlýny np. Předměřice. Mlelo se zde pro zemědělce. Od roku 1955 pak převzal mlýn Zemědělský nákupní podnik Česká Skalice, který též poskytoval služby pouze zemědělcům. V roce 1960 byl provoz přestavěn na mísírnu krmiv pro zemědělství. Výkon zařízení byl tehdy 10 q za hodinu. Po vybudování nových kapacit byla v roce 1981 mísírna v Bělovsi úplně zrušena. Ani po roce 1990 nebyl provoz obnoven.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vepřek
  • Vopička
  • Sekvenc
  • Kašpar
  • Vondřejc
  • Pytřinec
  • Vantrha
  • Keller
  • Fast
  • Kolísko
  • Macháček
  • Volhejn
  • Lejnar
  • Lecnar
  • Jež
  • Lokvenc
  • Konvalinka
  • Plundra
  • Weyss
  • Šrůtek
  • Fibír
  • Otta
  • Šulc
  • Hejzlar
  • Chmelař
  • Frýba
  • Loquens
  • Ryšík
  • Putřinec
  • Vanírka
  • Kolísek
  • Pitřinec
  • Opička
  • Volhejm
  • Weiss

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

1578 inventář: 2 voškrdy, špice, sochor železný, palice železná, hašple (vrátek), věrtel, čtvrtce, klika železná, 2 pily, provaz velký na pilu táhnouti 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      • okno
          Další významná modernizace byla provedena v roce 1938, kdy mlýn převzal syn Alberta Hejzlara, Zdeněk. Za něho byly instalovány tři mlýnské stolice o délce 1 700 mm a rovinné vysévače. Mlelo se pro obchod (2 190 q) i pro jednotlivé zemědělce (kolem 1 500 q ročně). V té době byl správcem pan Šedivý.
          Žádná položka není vyplněna
          1731 zřízeno 3. složení
          původně:
          kameny české
          krupník
          po přestavbě:
          4 válcové stolice
          1935 instalovány 3 válcové stolice 1700 mm a rovinné vysévače
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • krupník
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          od 1549 pila
          elektřina dodávána do lázní, několika místních podniků a pro veřejné osvětlení
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            PopisPo smrti Alberta Hejzlara se do mlýna přiženil Jaroslav Chmelař. Po roce 1917 byla instalována zmíněným mlynářem Chmelařem Francisova turbína o síle 60 koňských sil. Celé strojní zařízení mlýna bylo modernizováno. Postavil další turbínu o síle 40 HP a dal instalovat 100 kW elektrický generátor. Elektrický proud byl zpočátku dodáván lázním, Mautnerově pile, řezníku Hofmanovi a pro veřejné osvětlení obce.
            1930: 2 turbíny Francis 1.: průtok 2,5 m3/s, spád 2,85 m, výkon 73 HP, 2.: průtok 3 m3/s, spád 2,85 m, výkon 88 HP
            (nejvýkonnější mlýn s elektrárnou na Náchodsku)
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            PopisPo smrti Alberta Hejzlara se do mlýna přiženil Jaroslav Chmelař. Po roce 1917 byla instalována zmíněným mlynářem Chmelařem Francisova turbína o síle 60 koňských sil. Celé strojní zařízení mlýna bylo modernizováno. Postavil další turbínu o síle 40 HP a dal instalovat 100 kW elektrický generátor. Elektrický proud byl zpočátku dodáván lázním, Mautnerově pile, řezníku Hofmanovi a pro veřejné osvětlení obce.
            1930: 2 turbíny Francis 1.: průtok 2,5 m3/s, spád 2,85 m, výkon 73 HP, 2.: průtok 3 m3/s, spád 2,85 m, výkon 88 HP
            (nejvýkonnější mlýn s elektrárnou na Náchodsku)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1549: 2 kola
            1840: 3 kola
            Mlýn byl poháněn dvěma vodními koly (na spodní vodu, z toho 1 kolo pro pilu) a byla u něho též pila.
            Od nepaměti poháněla mlýn vodní kola na vrchní vodu.
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popisvýkon 100 kW
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popisvýkon 100 kW
            Historické technologické prvky
            AutorSamek Antonín
            NázevVzpomínky na Běloves
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesněníkniha on-line
            Odkazhttp://www.beloves.wz.cz/tovarni.htm
            Datum citace internetového zdroje2. 7. 2015
            AutorSamek Antonín
            NázevVzpomínky na Běloves
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesněníkniha on-line
            Odkazhttp://www.beloves.wz.cz/tovarni.htm
            Datum citace internetového zdroje2. 7. 2015
            AutorSamek Antonín
            NázevBěloveské události roku 1945 očima pamětníků
            Rok vydání2002
            Místo vydání
            Další upřesněníkniha on-line
            Odkazhttp://www.beloves.wz.cz/1_historie.htm
            Datum citace internetového zdroje3.12.2015
            AutorJosef Hejzlar
            NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
            Rok vydání1962
            Místo vydáníNedvězí
            Další upřesněnís. 142
            Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 21
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorSlavík Jiří
            NázevBěloveský mlýn v 16. a 17. století v dokumentech archivu města Náchoda
            Rok vydání2005
            Místo vydáníVysoké Mýto
            Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
            NázevMetuje známá i neznámá
            Rok vydání2020
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 147
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VI.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 148-152

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            26.2.2013 20:00 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2017 14:42
            meisl (Zdeněk Meisl) 26.7.2015 11:41
            doxa (Jan Škoda) 9.9.2024 14:53
            srubarski (Michal Šrubař) 3.12.2015 14:56