Nutno připomenout, že náchodská obec zase platila úrok z mlýna náchodské vrchnosti. Pro představu to v roce 1623 činilo 1 kopu,12 gr., ale v roce 1663 je již zapsáno 13 zl., 23 gr. Z uvedených důvodů ani výčet nájemců mlýna není úplný a vzhledem k nouzi, která v té době byla, zde nájemci ani dlouho nevydrželi.
Roku 1623 byl mlynářem běloveským Adam Keller, 1624 měl odvést každej tejden po 3 věrtelích obilí. 1625 ho vystřídal Jiří Fast, který však z mlýna ušel a některé věci železné k mlýnu i pile patřící náležitě rozmrhal. "Páni jali se ho stíhati a dopadše ho, peníze za věci ty na něm vymáhali". Mlýn najímá Jan Kolísko (Kolísek) za 80 kop míš. a to "peněz dobrých, stříbrných a v této zemi české berných", avšak brzy jej opouští. Nástupce Václav Pitřinec platil 70 kop nájmu. Roku 1629 najal mlýn Václav Macháček, který měl platit již jen 50 kop, přesto však zřejmě neplatil a zůstal obci dlužen. Obec však z dlužného nájmu "v povážení všelijakých těžkostí, bíd, tu milost jemu učiniti ráčili, poněvadž nemnoho mlíti mohl a z takového nájmu zůstalo jemu 64 kop 54 gr. 6 d. míš. odpouštěti ráčí. V. Macháček 50 kop takového nájmu na určité termíny zaplatiti má. Po nějakém jednání ve věci neplacení nájemného opět smlouvu podepsal a nájemcem zůstal až do ledna 1639.
V březnu 1628 přišla velká voda, která udělala kolem mlýna velké strže. Dne 10.1.1631 při vyřizování účtů jak s Majdalenou Janákovou, vdovou po správci dvora slánského, dále s Václavem Macháčkem z Bilovce o nájmu mlýna bíloveckýho a dalšími v místě radním bylo utraceno osobami radními a staršími za jídlo a pivo 1 kopu a 22 gr. Roku 1630 koupila obec pro mlýn nový věrtel, čtvrtec a čtvrtňátko. V roce 1633-34 nebyl zaznamenán žádný příjem z mlýna ani pily. Patrně vzhledem k válečným událostem zápisy často chybí. V roce 1637 byl do mlýna koupen nový kámen. Běhoun stál s kroužením i hřídelem 13 kop, 38 gr. a spodní kámen byl za 2 kopy, 15 gr. Ve válce 30 leté mimo jiných také přitáhli Chorváti. Ti kradli jako straky. Ve mlýně biloveckém vzali zděř od pily, kterou hned zase kováři Vydrovi za 5 grošů a 1 denár prodali.
Zápisy označují jako další nájemce roku 1639 Jiříka Volhejna, setrval až do dubna 1642, roku 1642 Václava Lejnara. (Ten byl i dobrý sekerník a pilař, od jednoho prkna vybíral 1 krejcar). V roce 1644 ho vystřídal Jan Lejnar (Lecnar), roku 1651 Václav Jež, zůstal až do dubna 1656, roku 1656 Václav Lokvenc, zároveň pilař, a roku 1663 Jan Konvalinka. Ten byl i truhlář a o rok později dělal velkou červenou tabuli pro radhouz za 4 zl. 30 kr. 30. prosince 1664 s ním obec účtovala výnosy z obecní pily a doplácela mu za jeho práci 9 zl. 31 kr. 2 d. V té době obec odváděla na zámek úrok z mlýna 13 zl. 23 gr. 1665 zakoupeny 2 běhouny od Jana Junka ze Slaného, vylámané na gruntech broumovského preláta za Machovem, oba stály 8 zl. 30 kr.
Roku 1670 skončil nájem mlýna Jan Plundra a po něm neznámý mlynář ze Slaného, který "skrze deputýrované osoby za mlynáře do mlýnce běloveského slavně byl uveden". V roce 1686 za primátora Juříka Elsknera je evidován ještě David Weyss.
V dobách zlých chybí záznamy, až opět nejasně od roku 1720. V roce 1729-1730 je zapsán jako nájemce Jiří Šrůtek, platil obci 10 zl. purkrechtu (není ale známo, zda ze mlýna). Na jaře 1730 dělali tesaři u pily novou hranici pod palečným kolem a nový vůz a pod moučnicí podvlékali nový trám, práce trvala 14 dní, řemeslníci dostávali denně 15 kr. 1731 za purkmistra Antonína Hottmana bylo ve mlýně zřízeno třetí složení, z něhož mlynář platil 9 zl. 20 kr. ročně. Mlynářem byl tehdy Josef Fibír, poddaný města Náchoda, který pro sebe od obce mlýn koupil. ale bez vědomí obce jej prodal za neznámou částku Janu Ottovi. Za to musel roku 1734 zaplatit 40 zlatých pokuty a smlouva byla zrušena.
Obec zvala na různé opravy ve mlýně místní řemeslníky. Tak například: " roku 1553 zámečník Farář dělal klíče do obecního mlejna. V roce 1624 náchodští tesaři Jan Tříska a Jan Pilín sekali dříví na vantroky a vrtali trouby ke mlýnu. Roku 1633 Lukáš zámečník sekal pilník ku pile a také v roce 1654 ten samý pilník, co se s ním pila brousí. Roku 1646 Jakub Rožumberk a Jan Kučera tesali dřeva na návalky, lavičky a Jiřík Volhejn s tovaryšem pracoval na splavě a stavidlech. Tobiáš Luch zase přestavoval chlévy. Roku 1650 tři zedníci z Nového města dlažili (pokládali kameny) na splavě a roku 1654 Václav Bartoš hrnčíř dělal do běloveskýho mleyna nová kamna. Taky zedník Jan Kejklíček dlažil na splavě 6 dní za 15 krejcarů denně. Pilu u běloveskýho mleyna v roce 1657 spravoval kovář Matěj Kroupa, ale za 14 dnů byla zase rozbitá. Tak ji naložili a poslali do Kostelce a opět roku 1658 ke kováři na Rýzmburk. Purkmistr Jakub Deninger zaplatil od nakládání 1 zlatý, 39 gr. V roce 1665 Jiřík Volhejn se 3 tovaryši přestavoval vantroky. V roce 1624 náchodští tesaři Jan Tříska a Jan Pylín sekali dříví na vantroky a vrtali trouby pro mlýn běloveský. Roku 1637 byl koupen nový kámen - běhoun. Stál s kroužením i hřídelem 13 kop 38 kr. Pro zajímavost, za řezání jednoho prkna se v roce 1642 platilo 1 krejcar. Tobiáš Luch zase přestavuje chlévy a roku 1646 Jiřík Volhejn s tovaryšem pracoval na splavu a stavidlech. Zámečník Lukáš "sekal pilník, jak se s ním pila brousí".
V dobách zlých, kdy vojenské hordy sužovaly obyvatelstvo a zničily obilí, nebylo co mlít a z těch důvodů byl mlýn pravděpodobně opuštěn a také chybí záznamy o jakékoli činnosti. V sepsaných Pamětihodnostech důchodního Jana Müllera z období kolem roku 1818 se připomíná, že k místu Běloves náleží 1 mlýn, 1 pásová pila a lázeňský dům. Později koupil mlýn a pilu mlynář Šulc, od kterého jej převzal František Lokvenc, pocházející z Hronova.
1840 František Loquens