Historie
Obecná historie:
"...Téměř na pramenu říčky Bělé postaven byl počátkem 18. století v hlubokém lesním údolí malý dřevěný mlýnek, ale komu patřil, známo již není. Záhadou zůstalo, komu se ve mlýně mlelo, neboť k němu vedla jen neschůdná úzká a blátivá pěšinka a kolem na hodinu cesty nikde živé duše nežilo. Dole pak v Zákoutí a Deštném se otáčelo 10 mlýnských vodních kol. Jsou proto domněnky, že se zde mlelo pouze pro svou vlastní potřebu... Zato však při mlýně byla dobře sestavená šindelka, jíž se majitelé plně věnovali a stačili zásobovat touto krytinou celé okolí. Až do roku 1926 zde hospodařili bratři Jan a Václav Fucknerovi, po nich Emil a Václav, patrně jejich synové a dalším majitelem jest znám Ilner Ludvík... Mlýn dle pověsti dvakrát vyhořel, poprvé částečně asi před 100 lety a podruhé v roce 1922 byl zničen požárem až po základy. V příštích dvou letech byl opět postaven, ale již jako rekreační chata... Chata se v posledních letech stala centrem pašeráků, neboť zde byla výborná příležitost k přesunu zboží z Německa a proto podloudnictví ve staré kůlně při hotelu náramně kvetlo. Třebaže strážci hranic dobře věděli co se zde odehrává a přechody hranic dobře střežili, nepodařilo se jim nikdy pachatele dopadnout..." Zdroj: http://www.destne.info/historie/mlyny/
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
kmonec 19. stol. majitel Postler, mlýn neprosperoval a proto jej přestavěl na koželužnu a zřídil zde hostinec
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1919 nová majitelka Františka Khünelová mlýn opravila, zřídila zde šindelku a provozovala hostinec
1922 zakoupili bratři Fucknerové
1925 postavena nová budova se 7 pokoji
1930-31 další budova s 30 pokoji
7.11.1931 hotel vyhořel do základů
1932 zahájena výstavba nové budovy s 50 pokoji, výstavba stála 1.400.000 Kč
1938 splacena poslední směnka 600.000 Kč firma již bez dluhů
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Za války užíván jako rekreační středisko pro prominenty, údajně zde pobývala i rodina generála Pauluse.
15. června 1945 tzv. partyzáni zavraždili spolumajitele mlýna švagry Fucknera a Ilnera u nedalekého bunkru spolu s dalšími 21 německými sedláky z okolí.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Postler
Historie mlýna také obsahuje:
1916 Postler
1919 Františka Khünlová
1922 Václav a Emil Fucknerovi
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: