Při genealogickém výzkumu jsem zjistil něco více o mlynářích v Řestokách. Dovoluji si Vám zaslat text z Kroniky rodu Malinských.
Co se týká řestockého mlýna, ten stál již rovných 97 let a pamatoval několik generací pilných mlynářů, když do něj přišli mlynáři Malinští.
Na průkopníky řestockého mlynářství se dávno zapomnělo a nikdo se po nich neptá, podobně tak i na ty naše. Jsou-li vydány 3 knihy o mlynářích Šmahelových, jejichž tradice a rodová historie je sice obdivuhodná, leč v Řestokách působili pouze několik desítek let a v době, z jaké si to ještě každý pamatuje, je poněkud nefér neuvést ty, kteří si předávali řemeslo více než 100 let ... a v těžších dobách. Proto se pokusím jejich odkaz oživit. Zaslouží si to.
Po přímé linii mlynařil v Řestokách pouze Jan Malinský (1676–1721) s Lydmillou Mokrejšovskou. Započali asi krátce po přestěhování do obce v roce 1702.
Když Jan Malinský zemřel, jeho syn Georgius Malinský (1705–30.1.1757) byl mladým jinochem. Řemeslo se naučil od otce, vždyť už jako chlapec mu byl „k ruce.“ Poté co zesílil, oženil se a stal se mlynářem. A ne jen tak ledajakým. Spolu s ženou Annou (roz. Chmelíkovou) patřili mezi řestockou smetánku. Oba se pravidelně účastnili svateb a křtin jako svědkové či kmotrové. V tomto ohledu byli nedostižní, žádný z příslušníků rodu se s nimi nemůže rovnat. Dlouhý život jim bohužel dopřán nebyl. Georgius Malinský zemřel 30.1.1757 v 52 letech a Anna o rok dříve, 25.5.1756 v pouhých 42 letech.
Po smrti obou rodičů mlynařil jejich syn Joannes Malinský (12.6.1734–21.2.1788) s Catharinou (asi 4.10.1736–8.5.1781), později i se svou druhou ženou Magdalenou Waškowou. I Joannes zanechal po sobě silnou stopu v matrikách jako svědek a kmotr.
Po něm mlynařil František Malinský s manželkou Dorotou. Jejich éra netrvala dlouho, oba brzy zemřeli. František Malinský zemřel 25.2.1799 ve věku 38 let a Dorota 2.6.1800 v pouhých 26 letech.
Rázem tu nebyl nikdo z Malinských, kdo by dokázal na mlynářskou tradici navázat. Proto zde asi od roku 1800 do roku 1817 mlynařil Jan Jetmar s manželkou Annou.
Přesto se Malinští dokázali ještě jednou a naposled na řestocký mlýn vrátit. Posledním mlynářem našeho rodu v této obci je František Malinský s Kateřinou Kuchyňkovou. Spolu mleli v první čtvrtině 19. století, asi od roku 1817 – do cca 1825.
Malinští se tak udrželi na řestockém mlýnu (vyjma přestávky v letech 1800–1817) od roku 1702 až do roku cca 1825.
Všichni mlynáři z doby cca 1702 - 1825 žili v domě čp. 46, což je poněkud matoucí, neboť mlýn měl a dosud má (i po přečíslování v obci) čp. 68. Když jsem pátral po čísle popisném 46 na starých mapách, mělo by se asi jednat o řestocký dvůr, dominium. Asi z panského statku docházeli na mlýn, který jim nepatřil, pracovat.
Údaje jsou čerpány z matrik při mém bádání ... Martin Malinský, srpen 2017.