Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: v Rané 3 mlýny:
1) mlynář Jakub Pařízek (45), manželka Dorota (40), přátelský Václav (18), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
2) mlynář Václav Mlejnek (60 let), poddaný katolík se synem Tomášem (12), poddaným nekatolíkem s nadějí na obrácení
3) mlynář Václav Rychtář (39) s manželkou Alžbětou (26), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
Byl prvním ze tří ranských mlýnů založeným před rokem 1757. Jedno mlecí složení pohánělo kolo na vrchní vodu o průměru 430 cm a šířce 52 cm.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Poslední mlynář Arnošt Bureš zde mlel do roku 1924, od té doby objekt sloužil jako zemědělská usedlost.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Téměř do konce 20. století se dochovaly vzácné vstupní dveře, jejichž výplně zdobily stylizované symboly: mlynář s násypkou nese obilí nad kameny, mlecí kameny a kalich.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Nejedlík
- Bureš
- Mlejnek
- Pařízek
- Rychtář
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Václav Mlejnek (?)
-1924 Arnošt Bureš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
