Historie
Obecná historie:
Mlýn přišel o vodu poddolováním. Po rekonstrukci kolem roku 2008. Kromě nové střechy bylo upraveno průčelí, nejhezčí část, tedy vstupní dveře s nadsvětlíkem v portálu, byly zazděny. V objektu sídlí výrobní firma.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1225 mlýn vznikl patrně po založení ženského kláštera, mlýnský náhon byl patrně využit i jako opevnění
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1683 vyhořelo městečko i s mlýnem
1712 mlýn s býv. klášterem prodán Starobrněnskému klášteru
1782 mlýn od kláštera zakoupil Václav Škoda za 1200 zl. rýn., roční činže 200 zl., muséí zdarma mlít pro vrchnost a namísto vykrmení vepře platit 12 zl. Klášter má právo zpětného výkupu.
1825 František Chvalčovský
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1898 mlýn o 4 složeních, nájemce Ferdinand Procházka
1903 rodina Gomperzů
1911 mlýn vyhořel, požár prý trval 3 dny
po požáru pronajat Ferdinandu Palánkovi
1913 koupil František Liška z Velkého Meziříčí
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 František Liška ml. s manž. Miroslavou roz. Rémanovou
mele se pšenice i žito, loupají se kroupy
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1959 mlýn znárodněn, JZD zde šrotuje
ve mlýně žila dcera Marie (1940-2006) s dcerou Jitkou a dalšími vnučkami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Liška Škoda Procházka Gomperz Palánek Chvalčovský Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1712-1782 Starobrněnský klášter
1782 Václav Škoda
1825 František Chvalčovský
1898 Ferdinand Procházka (nájemce)
1903 Gomperz
1911 Ferdinand Palánek (nájemce)
1913 František Liška
František Liška ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Hlavičkový (firemní) papír
