Zřejmě již ve 14. století vznikl mlýn na řece Moravě pod sladovnami před městem Uherské Hradiště.[1] Po husitském vpádu, kdy bylo vypleněno i hradišťské předměstí, byli mniši nuceni žít na více než jedno desetiletí v Uherském Hradišti. V této obtížné situaci si se svolením města vystavěli v roce 1437 mlýn při starém mlýnském dvoře tak, že zatímco mlýnice byla uvnitř městských hradeb, mlýnská kola z nich vyčnívala. To nakonec vedlo ke zřícení části opevnění a soudnímu sporu, na jehož konci se klášter mlýnu vzdal v náhradu za umoření svých dluhů.[2] Dodejme, že město Uherské Hradiště bylo vystavěno na soutoku Moravy a Olše. Společně s hradbami a dalšími vodními díly včetně mlýnských náhonů činila tato lokace z města nedobytnou vodní pevnost. (nevím zda jde o stejné objekty, RŠ)
[1] HURT, Rudolf, Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I., s. 89 a 105.
[2] Tamtéž, s. 106–107.
Původně stával mlýn na Rechle, po němž dostala jméno Mlýnská ulice. Mlýn zanikl již koncem středověku. Z mlýnského náhonu, zvaného Rechla, se stala odporná stoka, která byla zasypána. (jb)
