Okolo roku 1680 byl majitelem Jiří Protivec ze Žálkovic a od roku 1699 vlastnil Vicoměřice jeho bratranec František Matyáš ze Žálkovic, který jej odporučil poslední vůlí ze dne 17. listopadu 1704 svým synům Jiřímu Bedřichovi, přísedícímu zemského práva, a Janu Milotovi, zemskému podkomořímu, rytířům Žálkovským. Tito prodali 1. července 1732 Marii Alžbětě, vévodkyni ze Schleswig-Holštýna Víceměřice s nově postaveným zámkem, dvorem, pivovarem, sušírnou, sladovnou, mlýnem, ovčírnou, novou hospodou, chmelnicí, palírnou a koželužnou, ves Políčka a části městečka Dědic, tak jak je jejich děd již roku 1683 ze zástavy od kláštera Všech svatých v Olomouci vykoupil, za 29.400 zlatých rýnských. Od té doby byly Vicoměřice spojeny s panstvím Kojetínským.