Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Moučný mlýn nepochybně vznikl v souvislosti se sklářskou výrobou a byl původně v majetku dědičných rychtářů. Prvním známým mlynářem a zároveň rychtářem byl Franz Prims, o němž je zmínka v roce 1730.
Mlýn až do konce feudálního období sdílel dějiny s rychtou č.p. 13. Dle dochovaných záznamů byli až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1850 karlovští mlynáři jako jediní na území dnešního Červenovodska zároveň rychtáři.
1835 Josef Urbáček (Urbatschek), využíván jako valcha
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Vilém Kreuzinger, kartáčnictví
V I. 1917-1945 byl v objektu provozován poštovní úřad s telegrafem a telefonem a po r. 1945 obecní úřad.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1730 Franz Prims
1835 Josef Urbáček
1930 Vilém Kreuzinger
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
