Uživatel

Hledat

| Sign up

Když mlýn času pohánějí vlny štěstí,
je z toho hodně mouky radosti.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Ludrův, Rudrův, Panský mlýn

Ludrův, Rudrův, Panský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Ratibořice

PSČ

552 03

Okres

Náchod

Katastrální území

Ratibořice u České Skalice

GPS

50° 25' 17.1'', 16° 3' 21.9''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Mlýn zde stál již v 16. stol. První známý mlynář byl Josef Hejna. V r. 1773 byl mlýn přestavěn. Naposled se zde mlelo v r. 1914.
Později byla k mlýnu přistavěna budova, která sloužila jako valcha a mandl. Současná podoba je z r. 1825.
Jsou zde celkem tři vodní kola, jedno u mandlu a dvě u mlýna. Dvě kola jsou funkční.
V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Úpa

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Roku 1651 je uveden Mlejn Ratibořský, který patří pod panství Náchodské. Mlynářem je zde Jiřík Lokvenc (věk 60 let) spolu s manželkou Dorotou (26 let). Mlynář má 3 děti (Martin 20 let, Dorota 18 let, Jiřík 15 let), ale ty jsou zřejmě z předchozího manželství.

Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651

1773 vystavěl vlastním nákladem mlynář Antonín Ludr (jšk)

V roce 1842 prodali Ludrovi mlýn náchodskému panství. V daších letech byla ke mlýnu postavena empírová budova, která později sloužila jako mandl.

Ludrův mlýn je neodmyslitelně spjat s knihou Babička. V roce 1773 ho vyženil děd Mančinky, postavy z Babičky. Mančinka byla v reálném životě starší kamarádkou malé Barunky Panklové. Dědečkem Mančinky byl Antonín Ludr. Jeho syn byl rovněž ztvárněn v Babičce jako dobromyslný pan otec.

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

První světová válka (1914–1918)

1901 byl správcem mlýna Rajmund Vavřena.

První republika (1919–1938)

Po skončení mlýnského provozu došlo na přestavu mlýna na textilní továrnu. K objektu vlastního mlýna přibyla strojovna, kotelna, 18 m vysoký komín a především nově přistavěná hala o půdprysu téměř 3,5 aru. Odstranění všech těchto "novotvarů nastalo po roce 1951, kdy se objekt vracel do klasicistní podoby. Zároveň však zanikla i střešní nástavba prozrazující osazení uměleckého složení. (RUr)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po roce 1951 byl mlýn upraven tak, aby odpovídal původnímu stavu a vyprávění Boženy Němcové.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ludr
Lokvenc
Hejna

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Joef Hejna

1651 Jiřík Lokvenc

1773 Antonín Ludr

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Mlýn v "Babiččině údolí" stál již v 16. stol. První známý mlynář byl Josef Hejna. V r. 1773 byl mlýn přestavěn. Naposled se zde mlelo v r. 1914.
Později byla přistavěna budova, sloužila jako valcha a mandl. Současná podoba je z r. 1825.
Jsou zde tři vodní kola, jedno u mandlu a dvě u mlýna. Dvě kola jsou funkční.
V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Ludrův nebo též Panský mlýn je jednopatrová kamenná budova, největší část celé stavby tvoří mlýnice, která zabírá přízemí a horní patro. V patře je pak byt mlynáře a Šalanda, kde sedávali mleči.
Před mlýnem v místní aleji stojí barokní socha Panny Marie, kterou nechal postavit mlynář Antonín Luder s manželkou.
Ve Starém bělidle, kousek nad mlýnem, bydlel hrázný, který reguloval množství vody na mlýn. Ještě dnes je nedaleko bělidla směrem k Viktorčinu splavu stavidlo, kterým se reguluje množství vody na mlýn; nadbytečná voda se odpouští zpět do Úpy.\n

Při rekonstrukci Ludrova mlýna v r. 1950 sem bylo jedno vodní kolo přeneseno z Kolískova mlýna (sdělení majitele).

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující obyčejné složení

Stav mlýnské technologie – popis

Ve mlýně se nachází dvě obyčejná složení a krupník holendrového typu.
U jednoho z obyčejných složení je použito zajímavé a mimořádné řešení, kdy v moučnici se nachází namísto mlynářského pytlíku žejbro. Je však velmi pravděpodobné, že se jednalo o nepochopení podoby a funkce obyčejného složení a pracovníci, kteří na začátku 50. let 20. století vyráběli jeho repliku podle obyčejného složení přenášeného z jiného mlýna (snad z necelých 10 km vzdálené Olešnice), provedli úpravy moučnice a osazení žejbra namísto mlynářského pytlíku omylem. (RUr)

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

krupník
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

Ke mlýnu byl v druhé polovině 19. století přistavěn mandl.
V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
vantroky
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

PopisV r. 1930 bylo u mandlu v provozu 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,304 m3/s, spád 4 m, výkon 10,6 k.
V roce 2013 dvě funkční vodní kola a třetí se rozpadá.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

PopisV r. 1930 bylo u mandlu v provozu 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,304 m3/s, spád 4 m, výkon 10,6 k.
V roce 2013 dvě funkční vodní kola a třetí se rozpadá.

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

mlýnská hranice

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

francouzský kámen | Počet: 4

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

krupník

násypný koš

moučnice

moučná truhla

žejbro

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.ratiborice-babiccinoudoli.cz/babicino-udoli/ludruv-mlyn/

Datum citace internetového zdroje

AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová

NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Kimešová a kolektiv

NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.

Rok vydání2008

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Hejzlar

NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.

Rok vydání1962

Místo vydáníNedvězí

Další upřesněnís. 143

Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Ludrův mlýn, 20. 7. 2013, © Radomír Roup

Historické mapy

Mlýn na mapě I. voj. mapování, 1764-1768, © http://oldmaps.geolab.cz

Mlýn na mapě II. voj. mapování (bílý rámeček). V zeleném je Staré Bělidlo, 1836-1852, © http://oldmaps.geolab.cz

Mlýn na císařském otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz

Obrazy

Pohled na mlýn (viz www.aukro.cz), 1962, © František Emler

Pohled na mlýn, pastel, nedatováno, © Josef Hurt (1881 - 1945), (viz aukro.cz)

Olej na plátně, na prodej za 5900 (2021), 1932, © Celestin Matějů

Součást dvanácti barevných obrázků, vydal B. Kočí pod názvem Babiččino údolí, nedatováno, © Ferd. Adámek

Historické fotografie a pohlednice

Pohlednice mlýna, 1889, © R. Masarik

Okénková pohlednice, 1898, © Petrivo

Pohled na mlýn, 1896, © prof. Josef Šíma, Jaroměř

viz www.aukro.cz, 2009, © Jiří Škopek

viz www.aukro.cz, 1996, © Jiří Škopek

Pohlednice mlýna, 1911, © Radomír Roup - archiv

Pohlednice mlýna, 1925, © Radomír Roup - archiv

Dobová pohlednice, zajímavý je komín či výfuk pravděpodobně od stabilního motoru, nedatováno, © autor neznámý (viz aukro.cz)

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Průmyslově vyráběný běhoun s vyvažovacími komůrkami, ale zároveň opatřený zděří s výstupky pro rejholec, 2009, © Urbánek, (Prvky na obrázku: mlecí kámen)