Výpověď Jakuba Kánského, kterou učinil 2. dubna 1766 před purkmistrovským úřadem v souvislosti s rozepří mlynáře z Chotělic Františka Koudelky s mlynářem zběřským. Tehdy Jakub Kánský z Chotělic v odpovědi na otázku, "zdaž pamatuje, že nástavky 6 coulů pražské míry vynáší a od starodávna pozůstávají aneb předešlý některý mlynáři přidělati nechal" uvádí:
"Jsem starý 73 léta a u nás v Chotělicích osmého mlynáře pamatuji, jenž jsou tito: František Šubrt, Jan Janoušek, Václav Řípek, Jan Kropinský, zase František Šubrt mladý, Jiří Čerych, Václav Koudelka a nyní František Koudelka; že ty nástavky nad paměť lidskou vždy při tom stavě u mlejna chotělského, jenž na 6 coulů zvejší pražské míry vynáší, pozůstávají..." Dále si zběřský mlynář na Koudelku stěžoval, že "prv mlejny řebenáče byly a nyní korečníky sobě udělati dal". Ale Kánský odpověděl, že tím zběřskému mlynáři v ničem neškodí, ani se tudy voda nezvejšuje, poněvadž ani při splavě, ani stavidlem, tím méně prahem hýbáno nebylo, a ty nástavky od starodávna také byly, t.j. pro malou vodu. Dále při řešení tohoto sporu vypovídal jednasedmdesátiletý občan Chotělic, který byl na Cidlině 30 let mlynářem, "že vždy ty nástavky při tom splavě byly a že tím mlynáři zběřskému voda se nezvyšuje, aniž se jemu škodí, nýbrž když velké vody se zdvihnou, od velkého bláta řeka se zaplaví a tím mu škodit může". Podobně vypovídali ve prospěch Koudelky i další pamětníci.
