Mouka od čerta dává špatné pečivo.
(německé přísloví)

Petrovický, Podzámecký mlýn

Petrovický, Podzámecký mlýn
13
Grammova
Praha - Petrovice
109 00
Hlavní město Praha
Petrovice
50° 2' 4.9'', 14° 33' 11.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn založený na počátku 19. stol., možná na místě staršího středověkého mlýna. Zbořen na konci 20. stol.
Mlýn stál 170 m severozápadně od kostela sv. Jakuba Většího v Petrovicích.
Botič
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na jeho místě pod hrází rybníka Zájezku se možná nacházel už mlýn, zmiňovaný v 15. století a později zaniklý. Ten ale obvykle bývá situován na protější konec hráze, cca 100 m jz odsud, nad dnešním tokem Botiče.

Náhon údajně vybudován již v 17. století

Podle J. Klempery byl petrovický mlýn postaven kolem roku 1800. Stál na 600 m dlouhém náhonu z jezu na Botiči, odpadová strouha pod mlýnem měřila cca 250 m. Měl jedno (?) vodní kolo a původně se asi jednalo o samostatný mlýn bez obytných a hospodářských budov. Podle mapy prvního vojenského mapování sloužila odpadová strouha dříve jako odtok z rybníka, v době druhého vojenského mapování je ale z rybníka zakreslena pouze hráz. Mlýn je situován k jejímu pravému okraji, náhon patrně vedl podél břehu vypuštěné nádrže.

1841 František Švejkovský

Nejprve při povodni obrovský příval vody strhl břeh i s mlynářem a unášel jej po proudu. Jen s přispěním několika osob byl tehdy zachráněn. Za krátký čas mu probourali zloději zeď do chléva a vyvedli z ní nejlepší kus dobytka, který hned na místě zabili. Hlukem probuzený mlynář výstřelem z ručnice jednoho zloděje těžce zranil. Druhý však v nastalém zápase poranil mlynáře tak, že mu musela být odňata ruka. Jelikož nebyl dále schopen živnost vykonávat, prodal mlýn panu Bellotovi, majiteli velkostatku. Ten jej nechal rekonstruovat a pronajal ho Josefu Štěpánovi. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Nicolas Bellot někdy kolem roku 1850 prodal mlýn i celý petrovický velkostatek Bedřichu Procházkovi, který měl původně s mlýnem velké plány. Spolu s Josefem Štěpánem zřídil nové strojní vybavení, přistavěl obytné stavení a pekárnu.

Kolem roku 1850 byla k mlýnu přistavěna obytná budova a pekárna, další úpravy byly provedeny v roce 1900. (J. K.)

Podle zaplaceného inkorporačního poplatku u živnostenského společenstva v Uhříněvsi byl od roku 1907 vlastníkem mlýna Karel Grünwald. Ve spisu dochovaný živnostenský list byl nicméně vydán až na základě opovědi z roku 1912. Kromě mletí provozoval zdejší mlynář také vedlejší živnost pecnářskou (pečení chleba).

V roce 1917 se mlynář Karel Grünwald stal členem Společenstva mlynářů v Říčanech.

Později však mlýn přešel do majetku pana Rubiše, který ho však v roce 1920 postoupil prodejem dosavadnímu nájemci - mlyná­ři Karlu Grünwaldovi. Ten zmodernizoval technické zařízení tak, že mlýn mohl fungovat jak na pohon vodní, tak i motoro­vý - při nedostatku vody.

V roce 1920 proběhla modernizace mlynářského zařízení. (J. K.)

V roce 1923 mlýn vyhořel až po podlahu přízemí, nepoškozena zůstala pouze hlavní transmise v suterénu, vodní kolo s přístavkem a strojovna s motorem. Hned následující rok byl mlýn znovu vystavěn a proti předchozímu stavu navýšen o nástavbu podkroví.

"Dne 17. května 1924 odpoledne vznikl poplach, že hoří ve mlýně. Místní sbor dobrovolných hasičů vysoce energickým zákrokem  zachránil téměř všechny zásoby obilí a mouky, obytné i hospodářské budovy." (záznam v místní kronice)

V roce 1933 převzal mlýn syn Josef (nejdříve pouze živnost mlynářskou, v roce 1935 i vedlejší živnost pecnářskou). Ve 30. letech byli oba mlynáři členy Společenstva mlynářů na Královských Vinohradech.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1948 byl mlýn znárodněn a mlynář Grünwald ustanoven jeho vedoucím.

Od 14. ledna 1952 byl mlýn a pekárna přidě­leny státnímu statku Radlík

1954 byl mlýn přebudován na šrotovnu pro okol­ní státní statky, stále pod vedením původního majitele. Začal ho používat Státní plemenářský statek Xaverov k míchání krmných směsí a pečení chleba ke krmení vepřů.

Mlýn později sloužil pouze jako pekárna a to až do roku 1957, kdy byl konfiskován.

1958 bývalý mlynář, který zde stále pracoval vzat do vazby, za dva týdny zatčena i jeho manželka

Při kontrole stát­ní inspekcí v roce 1958 byl však bývalý mlynář zatčen a po 14. dnech byla vzata do vazby i jeho manželka. Dne 5. února 1959 proběhl v sokolovně s bývalým mlynářem a jeho manžel­kou „lidový soud". Mlynář a jeho žena byli obviněni z toho, že ve svém mlýně nedostatečně vnímali, co je jejich a co pracující­ho lidu, státních statků a potažmo i vepřů ( bylo jim m.j. dává­no za vinu, že do pytlů dávali jen 49 kg šrotu místo 50). Rozsu­dek je zachycen v kronice a zněl: „Pan Josef Griinwald odsuzuje se: K 10 letům žaláře, ztráty čestných práv občanských a po odpykání tohoto trestu nesmí 3 roky na okres Praha-východ. Dále byl odsouzen k propadnutí veškerého jmění v hotovosti i na knížkách, které byly nalezeny připíchnuté pod stolem, a k finanční náhradě státnímu statku ve výši 41.440,90 Kčs."

Paní Grůnwaldová dostala trest poloviční. Majetek manželů byl převeden do vlastnictví obce.

Bez pana Grünwalda však přestala šrotovna hned v roce 1958 fungovat. Mlýn byl v roce 1960 zrušen a zařízení odprodáno Kovošrotu s tím, že ve mlýně bude zřízena třída základní školy, družina a případně mateřská školka. Z tohoto projektu však sešlo a vyklizený mlýn byl k 1. únoru 1962 předán do užívání národnímu podniku Kablo Hostivař jako skladové prostory. V roce 1969 získala mlýn s pozemky Československá akademie věd, která chtěla mlýn zbořit a na jeho místě postavit hydrobio­logickou laboratoř. Vědci však nakonec svůj záměr zrealizovali v Českých Budějovicích a mlýn chátral. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Rozhodnutí o jeho demolici však bylo vydáno až v srpnu 2001, a tak byl mlýn zcela srovnán se zemí a volná parcela čeká na novou výstavbu.

Soubor staveb bývalého mlýna je v mapách zakreslen po celé 20. století, na leteckých snímcích z roku 2003 je však již patrná pouze srovnaná plocha pro stavbu obytného domu. Náhon byl zasypán, zbytek odpadní strouhy je v terénu stále patrný.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Grünwald
  • Švejkovský
  • Štěpán

Historie mlýna také obsahuje:

1841 František Švejkovský

1845-1850 Nicolas Bellot

Josef Štěpán, nájemce

1850- Bedřich Procházka

-1920 Rubiš

- 1907 až 1933: Karel Grünwald

- od r. 1933: Josef Grünwald


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Obytná část a pekárna přistavěny 1850
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1933 Zařízení mlýna je toto:
          Ve spodní části (sklep): hlavní transmise a hlavy výtahů, komory na obilí.
          V přízemí : dvě stolice, loupačka, franc. kámen, trieur, prach, vyssavač;
          v nástavku v podkroví: koše na melivo, přístroj na čištění krupic a mouky, dva hranolové vyssévače na mouku a jeden na krupice, míchačka na mouku, horní hlavy výtahů (čtyř) a transmise, tři šnekové transportéry.
          Zaniklý
          • pekárna
          pekárna 1850-1957
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          Jez dnes rozvalen, náhon zanesen a přerušen.
          Náhon byl dlouhý cca 600 m, odpadový kanál 250 m.
          Mlýnský náhon sloužil od začátku šedesátých let petrovickým jako oficiální skládka odpadu. Mnozí občané však zřejmě k ukládání nespalitelného odpadu využívali bližší příkopy a zákoutí, neboť v petrovickém zpravodaji se v roce 1967 objevuje následující výtka: „Velkým nedostatkem, který ještě u některých našich spoluobčanů převládá, je nekázeň při skládce odpadků, která je určena zavážením vyschlého mlýnského náhonu. Toto nařízení se však některými spoluobčany nedodržuje, a proto je nutné upozornit na tuto nekázeň, aby nám pomohli odhalit rušitele našeho pořádku."
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodně jedno vodní kolo na svrchní vodu o výkonu 7,5 HP.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 4,5 m, výkon 7 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodně jedno vodní kolo na svrchní vodu o výkonu 7,5 HP.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 4,5 m, výkon 7 HP
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodně jeden záložní naftový motor o výkonu 15 HP.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodně jeden záložní naftový motor o výkonu 15 HP.
          Historické technologické prvky
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách III
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 107-108
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách III
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 107-108
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 34
          AutorPavlína Nejedlíková
          NázevBotič v hlavní roli
          Rok vydání2024
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 53
          AutorPetr Říha
          NázevPetrovice - 770 let
          Rok vydání2006
          Místo vydáníPraha-Petrovice
          Další upřesněnís. 131-135

          Místo uloženíSOkA Praha-východ
          Název fonduOkresní úřad Říčany
          Název archiválieŽivnostenská agenda
          Evidenční jednotkaNezpracovaný fond
          Inventární číslo, signatura15-G-5, 27, 28
          Místo uloženíSOkA Praha-východ
          Název fonduOkresní úřad Říčany
          Název archiválieŽivnostenská agenda
          Evidenční jednotkaNezpracovaný fond
          Inventární číslo, signatura15-G-5, 27, 28

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          12.8.2015 00:07 uživatelem kwango (Lukáš Kovář)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2018 21:21
          doxa (Jan Škoda) 4.5.2025 16:50