Uživatel

Hledat

| Sign up

Já a ty a mlynářova kráva!
(německé rčení)

Hallerův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Hallerův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Lešovice

PSČ

331 62

Okres

Plzeň-sever

Katastrální území

Lešovice

GPS

49° 59' 26.0'', 13° 11' 32.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Přestavěný mlýn stojí na okraji obce. Mlýn slouží k hospodářským a obytným účelům

Poloha vůči obci

Na okraji obce

Vodní tok

Starý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Berní rula a revizitace - v Lešovicích uváděni:

Ondřej Lohr, 20 strychů polí a mlýn, 1658 vdova Marie

Ondřej Randa. 15 str. polí a mlýn, 1690 syn David

Jiří Gössel, 24 str. a mlýn, 1660 mlýn vyhořel

Jakub Peterrman, 20 str. a mlýn, 1654 Šimon Deidenreich

Voršila Mauretová, vdova, 30 str. a mlýn, 1654 spáleniště

Na mapě II. vojenského mapování je místo, kde stojí mlýny označeno, ale s názvem Hammermühle - Hamerský mlýn. Tento mlýn stojí výše proti proudu potoka. Poloha mlýna nad Holubovým mlýnem je správná (?)

1839 Anton Spiegl

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1872 - majitel Josef Riedel, u mlýna 70 strychů polí, majetek odhadnut na 7000 zl., dluhy 1800 zl., při povodni byl mlýn zanesen pískem do výšky 1 sáhu, povodeň odplavila 1 strych polí. Náhon a 2/3 luk byly zaneseny pískem. Celková škoda vyčíslena na 1160 zl., náhrada od zemského a okresního fondu 250 zl., komise navrhla dalších 200 zl.

1891 - majitel Karel Künzel, hospodařil s dobytkem

Vodní právo se zakládalo a odstupné a dědické smlouvě z 11.6.1894 zaknihované 12.7.1894 pro Karla Künzla

19. stol - vodní kniha: mlýn na vrchní vodu, kolo na katrovou pilu, vantroky s dvěma otvory, vodní znammení na vnitřní straně vantrok

1900 Josef Frank, 2.8.1908 uděleno živnostenské oprávnění k výrobě dřevité vlny se strojovým provozem za použití vodní síly

1910 - majitel Johan Lenk, objekt patrně nebyl obydlen

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

1921 - majitel František Kůsa, uvedeno jako domkářská usedlost

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Riedel
Künzel
Spiegl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1839 Anton Spiegl

1872 - Josef Riedel

1891 - Karel Künzel

1900 Josef Frank

1910 - Johan Lenk

1921 - František Kůsa

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

06 2016

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn zcela přestavěn, ostatní parametry nelze určit

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

patrně zcela bez technologie

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

U mlýna leží mlecí kameny.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

U mlýna byla v 19. století pila.
2.7.1908 uděleno živnostenské oprávnění k výrobě dřevité vlny se strojním provozem za použití vodní síly. Výroba bude v přízemí mlýna a 1. patro poslouží jako sklad hotového zboží.

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

od mlýna vedlo kryté koryto k Holubovu mlýnu
společný jez s mlýny čp. 5 a 17
Mlýn leží na pravém břehu Starého potoka a na pravém břehu mlýnské strouhy od Cukrova mlýna čp. 25.
Přítok vody na vodní kola se děje 3,2 m dlouhými a 1,225 m širokými a 0,82 m hlubokými vantroky, ve kterých jsou dva průtokové otvory. Přebytečná voda odchází nejen otvorem přívodu na plu, ale také ve vodní strouze v blízkosti vantrok stojící vertikální přepadovou rourou. Majitel je závázán včasným použitím zařízení pro jalovou vodu na to působit, aby nikdy označená bezpečnostní výše vodní hladiny nebyla překročena. K tomu je provedeno označení na vrchní straně vantrok na železné desce, to jest zaměření průměrného a nejvyššího povoleného vodního stavu.
Vodní právo se zakládá na odstupné a dědické smlouvě na notářství v Manětíně z 11.6.1894 a vtěleno do pozemkových knih tamtéž 12.7.1894 pro Karla Künzela.
Je dána služebnost pro majitele mlýna čp. 3 nechat téci vodu z mlýnského potoka č.k. 535 přes louku čl. 159/5 do potoka čk. 537 v Lešovicích pro majitele mlýna čp. 15. Tatáž služebnost je zajištěna k dobru pro majitele mlýna čp. 17 Johana Röthlinga a jeho nástupců, nechat vésti vodu do strouhy čk. 534.
Normální značka osazena ve formě železné desky na soklem štítové stěny stájí.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1891:
kolo pro mlýn (od 1908 pro pilu) na svrchní vodu výška 3,07 m, šíře lopatek 0,54 m
kolo pro katrovou pilu (od 1908 pro výrobu dřevité vlny) výška 3 m, šíře v lopatkách 0,89 m

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý