Aby mohla být vybudována, namísto staré cementárny, která vydatně prášila přímo ve středu obce, musel vzít za své i krásný druhý Maškův mlýn - Přední Mašek. Kronika mlynářského rodu Mašků počíná v Hlubočepích, když v roce 1746 Jan Rubelio prodává Martinu Maškovi mlýn čp. 1 za 300 Zlatých. Měl jednu dceru a tři syny. Nejstarší Prokop kupuje v roce 1771 od tehdejšího majitele statku Lochkov, rytíře Jana von Schertzer und Kleinmühl, mlýn v Lochkově čp. 30, tzv. Drnový na Radotínském potoku za 340 Zlatých a za roční úrok 45 Zlatých. Měl ze dvou manželství celkem 10 děti. Nejstarší Prokopův syn Josef Mašek - dědic mlýna - naplnil svůj život bohatě. Z jeho tří manželství se narodilo celkem 20 dětí. On sám zemřel ve věku 82 let roku 1859 v Lochkově. V roce 1831 si zakoupil v Lochkově čp.19 hospodu a mlýn postoupil nejstaršímu synovi z druhého manželství s Annou Šarbochovou, Antonínovi, nar. 1810. Antonín měl s Marií Zemanovou ze Zadní Kopaniny 9 dětí. Zemřel v roce 1869 ve věku 60ti let, když byl mlýn předal nejstaršímu žijícímu synovi Josefu, nar.1840. Ten měl 8 dětí. Z nich převzal mlýn syn Emanuel, nar.1864. Oženil se v roce 1897 s Marií Petříčkovou z Lochkova, zemřel 1919 ve věku 55 let a odpočívá spolu se svým otcem Josefem na radotínském hřbitově. Druhý syn Josefa Maška Antonín koupil mlýn v Zadní Kopanině čp.7 v roce 1904 (Zadní Mašek). Po Emanuelovi převzal mlýn syn Jan Mašek nar. 1901, zemřel r.1980 a provozoval zde řemeslo do roku 1958. Byl absolventem reálného gymnazia a u Kalinů čp.39 se vyučil mlynářem. Pekl výborný chléb a vozil jej do krámu k Čumrdovům, kde již určitý okruh zákazníků si čekal na čerstvý voňavý chléb. V roce 1958, kdy byl mlýn Přední Mašek zbořen, byl jeho majitelům náhradou postaven rodinný dům čp.1044 v ulici Rudých Letnic, kde Janova druhá manželka Františka žije se svou rodinou dosud.
(Irena Kozáková)
