Uživatel

Hledat

| Sign up

Chybí to mlynářovi na vodě.
(německé rčení)

Kramlův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Kramlův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Křížovice

PSČ

340 34

Okres

Klatovy

Katastrální území

Křížovice u Číhaně

GPS

49° 21' 51.0'', 13° 26' 29.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Poměrně velký areál mlýna a hospodářských budov. Vypadá neudržovaně. Mlýn je majetkem firmy se sídlem v Plzni.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází na samotě cca 0,5 km od středu obce Křížovice.

Vodní tok

Oborka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1773 Blažej Baštář (Urbář panství plánického)

Vít Baštář emfyteuticky zakoupil, mlýn měl jedno složení, platilo se 8 zl. 56 kr. činže, přadla po 1/2 kusu, náhrada roboty 4 zl., gruntovní řinže 58 kr.

k mýnu patřilo 10 strychů a 1,5 věrtele polí a luk pod 3 fůry sena

Prokop Baštář a Františka roz. Thirpeková

1836 syn Petr Baštář (*1811) oo vdova Františka Heisová (*1814), dc. pekaře Václava Podstatného a Veroniky

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1868 Jan a Marie Baštářovi, 2 obyčejná česká složení, pila s 1 plechem

První republika (1919–1938)

1930 Václav Kraml

1931 Václav a Karolina Kramlovi

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

mlýn využívá JZD, postupně chátrá

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kraml
Baštář

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1773 Blažej Baštář

Vít Baštář

Prokop Baštář

1836 Petr Baštář

1868 Jan Baštář

1930-1939 - Václav Kraml (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

06 2015

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1773: 1 složení
1868: 2 česká složení
Podle klatovské vodní knihy z 80. let 19. stol. se na 2. složení nikdy nemlelo

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila

Doplňkové a další provozy – popis

1868 pila s 1 plechem

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon 0,95 n široký, 0,47 m hluboký přitékal od zdebořického mlýna Josefa Zimmermanna, ještě nad mlýnem se spojoval se stokou, vytékající z rybníka. Zachycen v nídržce nad mlýnem, odtud voda pouštěna vantroky dlouhými 4,7 m, širokými 0,8 m a vysokým 1,3 m ke dvěma stavítkům, kterými se pouštěla do žlabů nad kola.
Mlynář musel každoročně čistit vodní toky nad mlýnem do vzdálenosti 38 m a za mlýnem 18 m a zároveň ji odvážet, majitelé sousedních pozemků museli strpět vyhazování.
1877 položen cejch
1931 voda sbírána z několika menších toků a sbírána do rybníčku

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavNezjištěn

Výrobce

Popis1880: 2 kola (pro mlýn a pro pilu), prům 3,8 m, šířka 0,64 m, obvod 11,9 m
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,4 m, výkon 3 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavNezjištěn

Výrobce

Popis1880: 2 kola (pro mlýn a pro pilu), prům 3,8 m, šířka 0,64 m, obvod 11,9 m
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,4 m, výkon 3 HP