Historie
Obecná historie:
Štáblovický mlýn držela už v druhé polovině 17. století mlynářská rodina Olbrechtů. Důkaz nám o tom podává oddací matrika Hradce nad Moravicí, kde najdeme zápis, že se 17. ledna 1683 ženil Pavel, syn zemřelého Valentina Olbrechta, mlynáře ve Štáblovicích, s Marinou, dcerou zemřelého žimrovického mlynáře Jiřího Tesaře. V roce 1699 se pak zmiňuje štáblovický mlynář Ondřej Olbrecht. Podrobnější zprávy o štáblovickém mlýně máme až z gruntovních knih, ve kterých se z prvního zápisu týkajícího se mlýna ze dne 1. března 1738 dovídáme, že Jan Olbrecht koupil od svého nevlastního otce Jana Pflegera na řece Hvozdnici ležící mlýn o 2 složeních za 250 tol. sl.
Když Jan Olbrecht 3. února 1769 ve věku 61 let zemřel, převzal mlýn snad jeho syn Antonín Olbrecht. Tuto změnu bohužel gruntovní kniha nezachytila. To se ale netýká kupu ze dne 24. června 1795, kdy Štáblovický mlýn čp. 57 prodal Antonín Olbrecht svému zeti Františku Satkovi za 700 zl. rýn. K mlýnu tehdy přináleželo 27,5 dolnorakouských měřic polí, 3,5 dolnorakouských měřic zahrad, 8,5 dolnorakouských měřic luk a 9 dolnorakouských měřic pastvin. Protože ale František Satke již za necelý měsíc (23. července 1795) po koupi mlýna zemřel, prodala vdova 6. září 1795 mlýn Janu Kretschmerovi, synovi mlynáře z Lesních Albrechtic, za 1100 zl. rýn. Z této sumy činil závdavek 600 zl. rýn., o které se rovným dílem podělili dvě děti Františka Satka a prodávající vdova. Ze zbývající částky připadlo 100 zl. rýn. Antonínu Olbrechtovi (bývalému mlynáři), 200 zl. rýn. na dluhy po Františku Satkovi a 200 zl. rýn. sestrám Kateřině a Terezii Olbrechtovým. Ještěv měsíci září 1795 se vdova za nového mlynáře provdala.
Jan Kretschmer hospodařil na mlýně 20 let, než 1. července 1815 prodal mlýn svému nevlastnímu synovi Josefu Satkovi za 1100 zl. v. m.
Josefovým nástupcem na mlýnu ve Štáblovicích se stal jeho stejnojmenný syn Josef Satke ml. Dále pak hospodařil na mlýně mladší syn Josefa ml. Maxmilián Satke (* 20. října 1870), který se 9. září 1912 oženil s Marií Neuhauserovou, osmnáctiletou dcerou hostinského v Uhlířově.
Ve Štáblovickém mlýně se mlelo ještě před druhou světovou válkou, kdy se připomíná na mlýně mlynář Satke a mlýn s pilou jsou poháněny vodním kolem na horní vodu o výkonu 3,85 kW.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Štáblovický mlýn držela už v druhé polovině 17. století mlynářská rodina Olbrechtů. Důkaz nám o tom podává oddací matrika Hradce nad Moravicí, kde najdeme zápis, že se 17. ledna 1683 ženil Pavel, syn zemřelého Valentina Olbrechta, mlynáře ve Štáblovicích, s Marinou, dcerou zemřelého žimrovického mlynáře Jiřího Tesaře. V roce 1699 se pak zmiňuje štáblovický mlynář Ondřej Olbrecht. Podrobnější zprávy o štáblovickém mlýně máme až z gruntovních knih, ve kterých se z prvního zápisu týkajícího se mlýna ze dne 1. března 1738 dovídáme, že Jan Olbrecht koupil od svého nevlastního otce Jana Pflegera na řece Hvozdnici ležící mlýn o 2 složeních za 250
tol. sl.
Když Jan Olbrecht 3. února 1769 ve věku 61 let zemřel, převzal mlýn snad jeho syn Antonín Olbrecht. Tuto změnu bohužel gruntovní kniha nezachytila. To se ale netýká kupu ze dne 24. června 1795, kdy Štáblovický mlýn čp. 57 prodal Antonín Olbrecht svému zeti Františku Satkovi za 700 zl. rýn. K mlýnu tehdy přináleželo 274 /8 dolnorakouských měřic polí, 34/8 dolnorakouských měřic zahrad, 84/8 dolnorakouských měřic luk a 9 dolnorakouských měřic pastvin. Protože ale František
Satke již za necelý měsíc (23. července 1795) po koupi mlýna zemřel, prodala vdova 6. září 1795 mlýn Janu Kretschmerovi, synovi mlynáře z Lesních Albrechtic, za 1100 zl. rýn. Z této sumy činil závdavek 600 zl. rýn., o které se rovným dílem podělili dvě děti Františka Satka a prodávající vdova. Ze zbývající částky připadlo 100 zl. rýn. Antonínu Olbrechtovi (bývalému mlynáři), 200 zl. rýn. na dluhy po Františku Satkovi a 200 zl. rýn. sestrám Kateřině a Terezii Olbrechtovým. Ještě v měsíci září 1795 se vdova za nového mlynáře provdala. Jan Kretschmer hospodařil na mlýně 20 let, než 1. července 1815 prodal mlýn svému nevlastnímu synovi Josefu Satkovi za 1100 zl. v. m.v
1836 Josef Satka
Josefovým nástupcem na mlýnu ve Štáblovicích se stal jeho stejnojmenný syn Josef Satke ml. Dále pak hospodařil na mlýně mladší syn Josefa ml. Maxmilián Satke (* 20. října 1870), který se 9. září 1912 oženil s Marií Neuhauserovou, osmnáctiletou dcerou hostinského v Uhlířově.
První světová válka (1914–1918)
Ve Štáblovickém mlýně se mlelo ještě před druhou světovou válkou, kdy se připomíná na mlýně mlynář Satke a mlýn s pilou jsou poháněny vodním kolem na horní vodu o výkonu 3,85 kW.
1930 Max Satke, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Olbrecht
- Satke
- Kretschmer
- Satka
- Pfleger
Historie mlýna také obsahuje:
Valentin Olbrecht
1683 Pavel Olbrecht
1699 Ondřej Olbrecht
-1738 Jan Pfleger
1738-1769 Jan Olbrecht
1769-1795 Antonín Olbrecht
1795 František Satke
1795-1815 Jan Kretschmer
1815-1836 Josef Satke
Josef Satke ml.
1912 Maxmilián Satke
1930 Max Satke
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
