Bez mouky nemůžeš udělat chleba.
(italské přísloví)

Koláčkův mlýn

Koláčkův mlýn
314
Červená Voda
561 61
Ústí nad Orlicí
Červená Voda
50° 1' 16.5'', 16° 44' 51.3''
Mlýniště bez mlýna
Novější mlýn, přebudovaný po pol. 19. stol. ze selské usedlosti, postupně zbořen po roce 2000.
2,5 km jižně od kostela sv. Matouše v Červené Vodě
Březná
volně přístupný

Obecná historie:

Mezi obyvateli známý „Koláčkův“ mlýn (podle posledního mlynáře) mlel ještě po 2. sv. válce. 
 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Historie začíná v roce 1852, kdy Augustin Puschmann koupil pozemek. V roce 1857 vybudoval mlýn, jak dokládá záznam v pozemkové knize, kde je výslovně uveden „Mahlwerk“ (mlýnice). K mlýnu patřila vila majitele č.p. 5).

Když v roce 1887 A. Puschmann mlýn prodával, nechal vytisknout v Moravském deníku (Mährisches Tagblatt) inzerát.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mezi lety 1930-45 byl majitelem Johann Felzmann

1930 majitelé Jan a Vilém Felzmanovi 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po odsunu jeho rodiny se stal správcem mlýna p. Koláček, podle něhož je mlýn dodnes nazýván. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Následně byl objekt opuštěn, zpustl a dnes se na jeho místě nacházejí zarostlé ruiny a soustava rybníků a náhonu původně sloužících k jeho pohonu. Úředně zanikl demoličním výměrem vydaným v roce 1988.

Po roce 2000 zbořen

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Felzman
  • Puschmann
  • Koláček

Historie mlýna také obsahuje:

1857-1887 Augustin Puschmann 

1909-1945 - Jan Felzman (RR)

1930  Jan a Vilém Felzmanovi

1945- Koláček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    04 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Objekt byl popisován jako dvoupatrová zděná budova o délce 35 a šířce 12 metrů.
        Puschmannova vila čp. 5:
        Předchůdce dnešního domu je poprvé zmiňován ještě v době třicetileté války, kdy jej v roce 1630 obýval Hans Pietsch. Zajímavostí je, že se jednalo o jediný statek v Červené Vodě (další byly v Dolní Orlici), který měl povinnost potažní roboty.
        V 70. letech 19. století byla původní budova na reprezentativní neorenesanční vilu pro majitele dnes již neexistujícího mlýna č.p. 314. Později zde sídlila četnická stanice (po r. 1921 přesunuta do nově vybudovaného č.p. 189).
        Střední chodba se sádrovými dekorativními prvky a oválnými reliéfy a s reprezentativním dvouramenným schodištěm dělí dispozici domu na tři trakty.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Objekt byl popisován jako dvoupatrová zděná budova o délce 35 a šířce 12 metrů, s horním náhonem „nejnovější a úžasné konstrukce“ s osmi válcovacími stolicemi, zajišťujícími výrobu různých druhů mouk, a zařízeními pro odstraňování nečistot.
            • náhon
            • rybník
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,265 m3/s, spád 6,4 m, výkon 14,7 HP
            Mlýnské kolo mělo v průměru 6,5 metru a šířku 2 metry. Výkon mlecího zařízení při pohonu vodou byl 15-20 koňských sil.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,265 m3/s, spád 6,4 m, výkon 14,7 HP
            Mlýnské kolo mělo v průměru 6,5 metru a šířku 2 metry. Výkon mlecího zařízení při pohonu vodou byl 15-20 koňských sil.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisV případě nedostatku vody byla k dispozici lokomobila o výkonu 8 koňských sil.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisV případě nedostatku vody byla k dispozici lokomobila o výkonu 8 koňských sil.
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 16 (Olomouc), s. 31
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 16 (Olomouc), s. 31
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVáclav Jetmar
            NázevInventarium. Soupis památek a historicky zajímavých míst Červené Vody a jejích částí
            Rok vydání2026
            Místo vydáníČervená Voda
            Další upřesněnís. ČV-60, 101

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Ostatní

            Vytvořeno

            4.4.2018 15:08 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 4.4.2018 21:31
            Radomír Roup (Radomír Roup) 2.7.2018 19:06