Historie
Obecná historie:
Mlýn vybudoval při soutoku Útvinského potoka se Střelou v polovině 17. století útvinský měšťan Jeremiáš Schroll, po němž mlýn dostal nejstarší jméno - Jeremias Mühle nebo také Miasn, Mism, nebo Mesen Mühle (podle domáckého jména Jeremias - Mias). Později byl v mapách označován také jako Prostřední (Mittel Mühle) nebo Möserův mlýn.
Mlynářská rodina Schrollů mlýn držela asi do konce feudalismu, ještě v roce 1841 jej držel Franz Schroll. Do roku 1945 jej vlastnil Josef Weigert z Útviny čp. 38. Ten je také uveden jako provozovatel vodního díla - mlýna v Seznamu a mapě vodních děl RČS k roku 1930.
Po roce 1945, po odsunu německých obyvatel, zůstal mlýn opuštěn a následně byl po roce 1952 zbořen.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vybudoval při soutoku Útvinského potoka se Střelou v polovině 17. století útvinský měšťan Jeremiáš Schroll, po němž mlýn dostal nejstarší jméno - Jeremias Mühle
Dne 9. září 1821 protrhla povodeň hráze 3 mlýnských rybníků (Šinkova, Zámeckého a Prostředního, tj. Mesenského). Toto zopakovalo se právě tak dne 10. června 1827, když byly protrženy hráze Černého, Šinkova, Zámeckého, jakož i Rákosového rybníka. Černý rybník nacházející se asi 2 km severovýchodně Toužimi, nebyl již více obnoven. Následkem toho, že byl Zámecký rybník ponechán, byly zesíleny hráze Mesenského rybníka.
V roce 1841 mlýn s čp. 128 v držení Franze Schrolla.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Po přečíslování domů získává mlýn čp. 314.
V roce 1930 mlynářskou živnost provozuje Josef Weigert z Útviny čp. 38.
V rámci mobilizace v roce 1938 byly vykáceny včechny stromy na hrázi Jeremiášova rybníka.
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Dne 18.1.1940 vyhořela v poledních hodinách mlýnská stodola.
Do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 zde provozoval svou živnost Josef Weigert. Poté byl mlýn opuštěn a po roce 1952 byl demolován.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
