Historie
Obecná historie:
Mezi Želeticemi a Násedlovicemi vede silnice. V místech, kde tuto silnici přetíná železniční trať odbočuje cesta, které se dodnes říká „Na hrázi“. Podíváme se do těch míst, kde mlýn stával. Přejdeme most a jdeme dál, níže položený terén pod hrází se pozvolna zvedá až do úrovně hráze.
Na tomto vyvýšeném místě stávala stodola. Asi o 25 kroků zpět, kde terén je pod úrovní hráze, stávala budova mlýna. Z hráze byla lávka přímo do patra budovy, tudy se přiváželo obilí přímo k násypníku. V části budovy byl byt mlynáře.
Vedle stodoly byla brána pro příjezd na dvůr. K budově mlýna směrem do dvora byla přistavěna kuchyně. Na dvoře byla budova chlévů. Dvůr byl dosti prostorný,
takže se zde formani mohli pohodlně otočit. Mlýn měl číslo 71, založen byl v 16. století a původně patřil vrchnosti. Ke mlýnu patřilo pět mír pozemků, louky na
dvě fůry sena a 1 měřice zahrady.
V roce 1804 mlýn přešel do soukromých rukou a koupil jej mlynář František Žandovský za 3600 zlatých. Pak se zde vystřídalo několik nájemníků. Mlynář platil vrchnosti 120 zlatých ročně a dával desátek. Na Martina vrchnostenským úředníkům po vykrmené huse.
Poslední mlynář se jmenoval Šmehlík. Když byl mlýn v roce 1868 zrušen, bydlel mlynář Šmehlík ještě nějaký čas v Želeticích a pak se odstěhoval do Vicomělic.
x x x
Mezi Želeticemi a Násedlovicemi vede nížinou silnice, v místech, kde nyní protíná železniční trať silnice, odbočuje polní cesta rovně do polí k místu, kde se dodnes říká „U šprlení“. Tam stával Želetský vodní mlýn. Nynější cesta byla tehdy hrází velkého rybníka, jemuž se říkalo „Želetský dolní“.
Budova mlýna byla jednopatrová. Z hráze rybníka se přicházelo po malé lávce přímo do patra k „zanášce“ k násypníku. V budově vedle mlýnice byla obytná část, jenom kuchyně byla přistavěna do dvora. Na dvoře byly hospodářské budovy, stáje, včelín, kousek od mlýna na vyvýšeném místě stála stodola. Za dvorkem byla veliká zahrada s ovocným stromovím. Ke mlýnu přináleželo 5 mír pozemků, louka na 2 fůry sena.
V r. 1804 koupil mlýn mlynář František Žandovský za 3.600 zlatých. O něco později se zde vystřídalo několik nájemníků. Mlynář na tomto mlýně platil vrchnosti 120 zlatých daně ročně. A vrchnostenským úředníkům ve Ždánicích ke sv. Martinu po krmené huse. Poslední mlynář se jmenoval Šmehlík. V roce 1868 byl mlýn zrušen. Mlynář potom v krátkém čase se odstěhoval ze Želetic do Vícomělic.
(František Chalabala)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn dohledán na mapách I. vojenského mapování (JV)
V roce 1804 mlýn přešel do soukromých rukou a koupil jej mlynář František Žandovský za 3600 zlatých. Pak se zde vystřídalo několik nájemníků. Mlynář platil vrchnosti 120 zlatých ročně a dával desátek. Na Martina vrchnostenským úředníkům po vykrmené huse.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Poslední mlynář se jmenoval Šmehlík. Když byl mlýn v roce 1868 zrušen, bydlel mlynář Šmehlík ještě nějaký čas v Želeticích a pak se odstěhoval do Vicomělic.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1804 František Žandovský
-1868 Šmehlík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
