Historie
Obecná historie:
Poprvé zmiňován jako panský již v roce 1667. Původně byl vybudován pro pohon spodní vodou z potoka, který se táhl předměstím k Rybářské ulici. Společně s vedlejší budovou panského pivovaru a nedaleké panské pálenice tvořil mlýn komplex panských stavení na předměstí Uherského Brodu. V roce 1914 však tento mlýn vyhořel a zůstal v sutinách. Teprve v listopadu 1928 mlýn zahájil svoji činnost díky mlynáři Eduardu Stratilovi, který jej znovu vybudoval a opatřil novou výrobní technologií.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
31. 8. 1520 Jan z Kunovic rozhoduje spor mezi městem Uherským Brodem a tamnějším dominikánským klášterem o louku, mlýn a zahradu.
Mlýn nadaný ke klášteru je zpustlý a měšťané si postavili jiný mlýn, tudíž klášteru z jeho mlýna žádný užitek neplyne. Podle narovnání již klášter tento mlýn neobnoví a město mu bude náhradou každoročně vyplácet 2 kopy pražských gtošů, 1 kopu na sv. Václava a 1 kopu na sv. Jiří.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1667 první zmínka
1827 Martin Němec
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1914 mlýn vyhořel a zůstal v sutinách.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V listopadu 1928 mlýn zahájil svoji činnost díky mlynáři Eduardu Stratilovi, který jej znovu vybudoval a opatřil novou výrobní technologií.
1930 Eduard Stratil
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Stratilovi, majitelé Předbranského mlýna byli rodiči Ireny Svobodové roz. Stratilové, manželky generála a presidenta Ludvíka Svobody. Celá rodina mlynáře Stratila se zapojila do odboje a téměř všichni byli popraveni nebo umučeni, přežil pouze Eduard Stratil st.
Rodina Stratilova, tedy rodiče paní Ireny později provdané Svobodové a dalších čtyř sourozenců, nepocházeli z tohoto mlýna. Předbranský mlýn koupili v roce 1928. Původně pocházeli ze mlýna ve Cvrčovicích u Kroměříže, kde se také narodily všechny jejich děti.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
mlýn byl po roce 1960 zbořen
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1827 Martin Němec
1930 Eduard Stratil
Zobrazit více
Ludvík Svoboda se podílel na organizování Obrany národa a 5. června 1939 přešel na Ostravsku hranice protektorátu směrem do Krakova. Irena Svobodová zůstala bydlet v Kroměříži v rodinném domě společně s přistěhovanými rodinami dvou legionářů z Ruska, s rodinou Raitovou a Klusákovou. U Dřínova byla 10. září 1941 vysazena paraskupina S-1/R z SSSR. S ukrytím vysílačky i parašutistů pomohli Irena Svobodová a Antonín Rait. Parašutisté pobývali nějakou dobu v Kroměříži u Svobodů. Avšak azyl poskytl dále jak Irenin bratr Eduard Stratil v Uherském Brodě, tak i druhý bratr Jaroslav Stratil v Nezamyslicích. Když byl výsadek prozrazen, Irena Svobodová utekla s dětmi do Hroznatína. Ve mlýně v Nezamyslicích byl zatčen 25. listopadu 1941 Miroslav Svoboda, jeho strýc, mlynář Jaroslav Stratil a jeho žena Vlasta. Zatčení neunikla ani rodina Stratilova v Uherském Brodě. Odvezeni byli Eduard Stratil st., jeho žena Anežka i jejich syn Eduard. Němci se do konce války nedozvěděli, kde se nalézá Irena Svobodová s dcerou Zoe. Ukrývali se na Českomoravské vrchovině a na jižní Moravě. Mlynář Eduard Stratil st. byl posléze propuštěn. Jeho vnuk Miroslav Svoboda byl zavražděn v Mauthausenu 7. března 1942. Eduard Stratil ml. byl popraven 7. května 1942 v Mauthausenu stejně jako jeho bratr Jaroslav. Ostatních 12 členů rodiny bylo vězněno ve Svatobořicích. V posledních dnech války, 30. března 1945, byla zavražděna v Ravensbrücku v plynové komoře, spolu s 3 660 ženami z mnoha okupovaných zemí, mlynářka Anežka Stratilová z Uherského Brodu.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
