Historie
Obecná historie:
Dům číslo popisné 36
Mlýn zvaný "Spálený mlýn".
1651 - Majitel Tomáš Votrhanec mlýn pohořelý - Rychtář vesnice Velká Ledčice
1653 - Tomáš Votrhanec - mlejn na 2 ola a třetí kolo na tříslo, vyhořel 13. Junii 1569
1714 - se jmenuje jako majitel mlýna Vodranec což bylo zkrácení jména Votrhanec
1839 - se uvádí jako mlýnář Folkner
1912 - Syrový František a Antonie
1933 - zemřel Syrový Josef, mlynář (narozen 1881)
1935 - zemřela Syrová Marie, výměnkářka a majitelka (narozena 1859)
1945 - Syrová Josefa, rozená Loflerová
1953 - přistěhovala se SF, rozená K ze Záborné Lhoty (manžel JS)
Mlýn mele obilí až do 2. světové války. V průběhu války však mletí ustává a po válce již není v plné míře obnoveno. Po r. 1953 se zde převážně mlely krmné směsi pro dobytek a to přinejmenším do r. 1975. Strojní zařízení je nakonec zršeno až kolem r. 1998 kdy bylo odvezeno do šrotu a místo náhobu přestavěno. Na místě zůstává pouze turbína, která je však zazděna. Dnes je mlýn využíván jako hospodářské stavení.
V r. 1930, 1939 je psán majitel mlýna Josef Syrový (RR).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn patrně na místě původní puchýrny.
13. června 1569 mlýn vyhořel
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1651 Tomáš Votrhanec, pohořelý, rychtář
1653 mlejn má 2 kola a třetí kolo na tříslo
1714 Vodranec
1825 Václav Boskovský (1754-11 1825), žena Anna (+01 1825)
1834-1844 Matěj Komm, žena Anna (*1805, Svinaře)
1839 nájemce Folkner
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1863-1868 pachtýř Jan Horejc, syn Jana Horejce, mistra mlynářského z Dubna u Příbrami, žena Marie roz. Trnková ze Štěchovic
1876 mlýn zanesen pískem a kamením po povodni
1877 mlýn vyhořel
1878 stárek Josef Malík z Hluboše strojem zachycen a rozmačkán
1878 Flossmann
1887 Josef Krejčí (Krejzl) z Kněžovic, žena Hermína, dc. mlynáře z Dobšovic
František Syrový, manž. Antonie roz. Machová, II. manž. Marie (1859-1935)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1914 Josef Syrový (*24.12.1881 v Dolanech čp. 6 - 15.9.1933 na tuberkulózu), manž. Josefa Magdalena roz. Löfflerová z Unhoště.
1930 Josef Syrový
1933 Josef Syrový ml.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Za války mlýn zastaven, po válce již mletí v plné míře neobnoveno.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1953-1975 se zde mlely krmné směsi
1998 zařízení odvezeno do šrotu, náhon zčásti zasypán, turbína zazděna
mlýn využíván jako hospodářské stavení
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Flossmann
- Syrový
- Folkner
- Votrhanec
- Vodranec
- Boskovský
- Komm
- Horejc
- Krejčí
- Krejzl
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Tomáš Votrhanec
1714 Vodranec
1825 Václav Boskovský
1834-1844 Matěj Komm
1839 nájemce Folkner
1863-1868 pachtýř Jan Horejc
1878 Flossmann
1887-1930 Josef Krejčí (Krejzl)
1933- 1939 - Josef Syrový ml. (RR)
„Tak zvaný „spálený mlýn“ p. Flossmanna v Praze ve Velké Lečici, stíhán byl od r. 1876 stálým neštěstím. Byl pískem a kamením následkem povodně tak zanešen, že se v něm nemohlo mléti. Loňského roku vyhořel až do základů a teprve před krátkou dobou začalo se v něm opět pracovati. Ve mlýně tomto pracoval stárek Jos. Malík z Hluboše. Rád se napil a přišel několikráte v podnapilém stavu do mlýnice. V neděli přiťukl si opět přes míru. Nešťastnou náhodou dostal se do stroje, který ho zachytil a v pravém slova smyslu rozmačkal.“
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
