Historie
Obecná historie:
první historické zprávy, dokládající existenci Čerešníkova mlýna pocházejí z přelomu 17. A 18. století, vlastní obytná stavba je datována rokem 1716. Už tehdy mlýn patřil rodu Čerešníků, podle nichž byl i označován a v jejichž vlastnictví je usedlost dodnes;
Nejstarší doklady o mlýně nalézáme v písemných pramenech z přelomu 17. a 18. století. Mlynářem byl tehdy Jan Čerešník, kopaničář, vlastnící tři měřice půdy. Z archivních pramenů se také dozvídáme, že předchozím majitelem byl v poslední čtvrtině 17. století Jura Rišlak.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Z 18. století nemáme bohužel dostatek pramenů, podávajících nám podrobnější informace, přesto však víme, že na mlýně stále hospodařili mlynáři z rodu Čerešníků. Ročně platili nájem ve formě finančních dávek a byli povinni několik dnů v roce provádět tesařské a sekernické práce na panských mlýnech a dvorech. Během 19. století pak žilo na mlýně střídavě mezi 7 až 9 obyvateli, zdejší populaci tvořila mlynářova rodina, ale také jeho svobodní či ženatí sourozenci. Mlynář vlastnil několik kusů hovězího dobytka, ovce, prasata, drobné hospodářské zvířectvo a včelařil. Podle množství chovaného dobytka bylo jeho ekonomické postavení poměrně stabilní, jen těžko však můžeme předpokládat, že by v něm významnou roli hrálo přímo mlynářské řemeslo. V Katastru Nové Lhoty je totiž během 18. a 19. století jmenováno 7 - 15 mlýnů, což v podmínkách málo efektivního horského hospodaření jen stěží mohlo všem zajistit dostatek práce.
1827 Josef Čerešník
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn a pila, Jiří Čerešník
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Dnes bychom však původní mlýnské stavení, stejně tak i vlastní mlýn v terénu hledali marně. Mlýnice byla podle dochované dokumentace již v šedesátých letech 20. století v naprosto dezolátním stavu, obytná část pak byla demolována v letech sedmdesátých. Na jejím místě si Čerešníkovi postavili modernější obytný dům, sloužící dodnes k trvalému bydlení. Jediným svědkem minulých časů je tak chátrající vodní pila.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1680 Jura Rišlak
1700 Jan Čerešník
1827 Josef Čerešník
1930 Jiří Čerešník
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
