Hlava nechápe, že mlýn je bez vody.
(ukrajinské přísloví)

Panský, Baťkovský, Obecní mlýn, Smysl

Panský, Baťkovský, Obecní mlýn, Smysl
Vídeňská
Klatovy
339 01
Klatovy
Klatovy
49° 23' 31.7'', 13° 17' 42.1''
Mlýniště bez mlýna
Starobylý mlýn jenž zanikl v 1. pol. 20. stol zřejmě v důsledku rozšiřování Vídeňské ulice.
V místech ulice Vídeňská
Drnový potok
volně přístupný

Obecná historie:

Kdy byl postaven není známo. Nejdříve se nazýval Smysl, dále Baťkovský, pak Obecní a nakonec Panský. V majetku obce byl od roku 1588. Byl pronajímán zkušeným mlynářům a podmínkou nájmu bylo, že přednostně museli zajistit čerpání vody do sousední vodárenské věže, odkud pak voda tekla dřevěným potrubím samospádem do kašny na náměstí. Kašna byla uměleckým dílem představujícím pannu, mouřenínku, z jejíchž prsou tryskala voda do měděné nádoby. Původní věž byla dřevěná a nevíme jakým způsobem byla voda do ní čerpána. V přízemí bylo otevřené ohniště, které sloužilo k tomu, aby voda v zimních měsících nezamrzala. Po vyhoření byla zbudována zděná. Ta byla zbourána až za první republiky. U výtoku mlýna vody z panského mlýna stával pivovárek Fridína Peispira. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1369 roční plat oltáři sv. Tří králů byl pojištěn na dvou sladovnách Fridlína Perispira, jedna z nich stála pod mlýnem Eisenrichtovým u výpusti jeho vody. (Sladovna se nacházela na místě, kde byly ještě v 16. stol. vedle Konířova pivovaru sladovny téhož majitele).

1411 erekční knihy pražského arcibiskupství: louka s chmelnicí, kterou daroval Mikuláš Nýrský toho roku na zřízení oltáře svatých panen Barbory, Apoleny, Anežky a Lucie v kapli svaté Háty u klatovského farního kostela, ležeka mezi břehy potůčku přitékajícího do vsi Lub pod mlýnem Smyslem. (Šlo o břehy obou mlýnských stok, hořejší a dolejší, mezi nimiž se ještě v 16. a 17. století rozkládaly louky a chmelnice.)

1409 "Oltáři sv. Tří králů náležela louka nad mlýnem Smyslem"

1512 mlynář Batěk 

1524 Baťkův syn Jan koupil od mlynáře Vávry mlýn Podšibenický, jeho díl na otcovském Panském mlýně koupili jeho dva bratři Jiřík a Šimon za 250 kop gr. míš., aby uvedenou částku zaplatili museli 1526 prodat Čápovskou dědinu v Lánech za 105 kop gr. míš. a 2 louky, jednu po nebožce matce Barboře u mlýna Zdeborovského za 35 kop gr. míš. a druhou u Lubů za 70 kop gr. míš.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1539 Jiřík Batěk koupil od svého mladšího bratra jeho díl na mlýně a tak se stal majitelem celého mlýna. Odváděl z něho klatovské obci plat čosovní, jehož roku 1540 uleveno 6 hřiven za zrušení haltýřů, aby vodou byl lépe opatřen rybníček Farářský. Mimoto dán mu náhradou rybníček obecní pod Konířovým rybníkem při cestě ležící, na nějž vloženo 1/2 hřivny platu šosovního. Z mlýna dále odváděn zemanům Loubským z Lub roční plat 2 loty šafránu s caltou za 4 gr. míš. a 8 čtvrtí mouky bílé. 

Jiřík Batěk držel mlýn ještě 1569, ale 1571 již nebyl naživu.

Václav Pernikář

1585 syn Vavřinec Pernikář pojistil na mlýně dluh 200 kop gr. míš. paní Voršile Peškové z Těšína, jejž již za 2 roky splatil. Mlynáři Vavřinci Pernikáři náležel i dům u branky v Klatovech, který v roce 1585 vyměnil s lazebníkem Janem za jeho nárožní dům - lázeň městskou, když mu ještě přidal 90 kop gr. míš. 

Od roku 1587 odprodával jednotlivé pozemky a o sv. Václavu 1588 prodal mlýn Panský či Baťkovský se vším příslušenstvím "i se vší zvolí vody na  mlýn vedení" klatovské obci za 1.200 kop gr. míš.. Ze závdavku 700 kop přijal jen 66 kop 48 gr. míš., ostatní dal na zaplacení dluhu Kateřině Mléčkové. Zbývající částka měla být splácena po 100 kopách ročně o sv. Václavu a po zaplacení celé sumy mělo být jeho synu Šimonovi nádavkem přidáno 50 kop gr. míš. K tomu "odpuštěny mu berně a platy dosaváde zadrželé i to, co páni naložili na zadělání dříví na stoce".

1593 již Vavřinec Pernikář nebyl naživu, syn Šimon Pernikář se 1598 vystěhoval z města.

Od roku 1588 byl v majetka města a byl pronajímán zkušeným mlynářům, podmínkou nájmu bylo zajištění čerpání vody do věže městské vodárny. Název mlýna se změnil na Obecní mlýn anebo U městské vodárny.

Nájemci:

1629 vysvědčení manželského snětí Jakuba Holuba, mlynáře na Obecním mlýně s Kateřinou z Loučan

1633 Jan Kacerovský

1630 a 1657 Václav Pecka (Pecka Lenoch)

1661 Daniel Švestka

1673 Pavel Rozsypal

1689 Jan Jakub Thor, 22.2.1705 žádal, aby mu bylo povoleno na další dobu "v spravování vodárny zůstávat", tuto funkci však dostal inspektor na Zelené Hoře. 19.11.1708 nájem mlýna vypověděl, "poněvadž už nemohl tu práci při vodárně zastati, a žádal za nájem mlýna jiného. Celý rok nemlel, poněvadž všecku vodu pouštěti musel k vodárně. Passirován mu třetí díl nájmu".

1713 žádost Václava Rozacína z Karlsberku, aby klatovský obecní mlýn byl zařazen do vyšší platební třídy. 

1719 Wolfgang Špata, poddaný Anny Terezie Fuksové z Wallburka, která ho 1725 ve svém kšaftu propustila z poddanství, aby se "za duši její pokorně modlil".

1727 Jakub Štefl

1737 Martin Protiva

1740-1760 Jan Urban

Nájemcům obecního mlýna bylo umožněno užívat obecní štěpnici u Šnejdarovské chalupy zvané dříve Kaffunkovská (čp. 23 na Vídeňském předměstí).

1763 na žádost klatovské obce podkomoří povolil emfyteutický prodej Obecního či Panského mlýna

8.7.1763 mlýn s dvojím složením a stoupou (vše v dobrém stavu) s maštalí, sadem a políčkem  pod půl strychu prodán za 415 zl. Janu Karlu Antonínu Volšanskému. Kupující musel do obecního důchodu ročně odvádět 60 zl. Zároveň se musel zavázat, že kdyby mkýn dále prodával, bylo by to zkušenému mlynáři.který "by vodárně rozuměl a všecku potřebnou práci darmo konal". Za  takového mlynáře vybrán nájemce Kašpar Kabát. 

1764 Volšanský ale mlýn prodal Janu Toulovi zvanému Urban, staršímu mlynářskému cechmistrovi, a jeho manželce Kateřině za 500 zl. s platem 60 zl. do obecního důchodu, 1766 žádal o snížení činže.

1770 Jan Toul zemřel, na mlýně zanechal dluhy "z trojího manželství". Mlýn svěřen jeho zeti Ferdinandu Kintzlovi s povinností, aby z užitku "živil a šatil siroty".

1773 za 500 zl. koupil mlýn starší syn Jan Toula Václav Urban s roční činží 50 zl., za 2 roky mu z činže slevili 15  zl. 

1777 prodal mlýn o 2 složeních se stoupou za 500 zl. Janu Formánkovi, k mlýnu patřila stáj, zahrada, pole na půl strychu a louka za Tajanovem. 

1785 za 500 zl.převzal syn Petr Formánek

1819 Jan Formánek ml.

1.7.1838 František Formánek (+1865)

1865 syn František Formánek (+21.3.1890), oceněno na 8.000  zl.

1890 vdova Alžběta Formánková

1901 v exekuční dražbě prodán klatovské obci za 13.660 K, poslední dědička Monika Formánková prodala i zahradu u mlýna.

12.8.1904 kvůli regulaci a rozšířeni Eisenštejnské silnice se městská rada usnesla, že Panský mlýn s vodárnou bude zbořen.

Vodárenská věž bývala původně dřevěná, po požáru vystavěna nově jako zděná, zanikla spolu s mlýnem krátce po roce 1900.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Batěk
  • Eisenricht
  • Pernikář
  • Holub
  • Pecka
  • Lenoch
  • Kacerovský
  • Švestka
  • Rozsypal
  • Thor
  • Špáta
  • Štefl
  • Protiva
  • Urban
  • Volšanský
  • Toul
  • Formánek
  • Kintzl

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1763, 1777: 2 složení a stoupa
            Zaniklý
            • stoupa
            1763, 1777 stoupa
            Jedno z vodních kol mlýna sloužilo k čerpání vody do vodárenské věže městské vodárny.
            • náhon
            Nedlouho po založení města si němečtí kolonisté vyhlídli vhodné místo na Drnovém potoce pod Loubskou tvrzí, kde silným jezem zastavili vodu a vzedmuli ji do výše, že měla dostatečný spád a mělkým náhonem mohla být vedena do vznikajícího města. Náhon tekl ve směru toku Drnového potoka nejprve na východ do luk, kde nabíral na síle z různých potůčků a stroužek. Dále pak nabíral vodu ze Špalkovského (Špargl) rybníka. Potom tekl pod bývalým parostrojním pivovarem a kolem zahrady dnešního domova mládeže. Je znám pod názvem Hruštička. Protekl pod silnicí na Sobětice a obtékal rybník Čedík. Potom pokračoval korytem na svahu pod Masarykovou školou směrem ke křižovatce u parku. Tady odbočovalo potrubí, které vedlo do parku, pod most směrem na Luby. Zde pod Drnovým potokem vedlo na turbinu elektrárny „Na Plivátku“, která byla uvedena do provozu v roce 1922.
            Hlavní koryto teklo dál nad restauraci „Zlatá husa“, za kterou se prudce , do pravého úhlu, stáčelo na západ a teklo pod silnicí. Prudký spád poháněl první mlýn - Panský.
            Od Panského mlýna pokračovala mlýnská stoka přes Krčmovy zahrady (nad továrnou Joka) k Podbranskému mlýnu.
            Z vodního díla se nedochovaly žádné pozůstatky.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisMlýnské kolo mělo dle historických záznamů stanovenou výšku 3,5 klatovského lokte.
            1763, 1777: 2 kola
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisMlýnské kolo mělo dle historických záznamů stanovenou výšku 3,5 klatovského lokte.
            1763, 1777: 2 kola
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorR. Sedláček
            NázevKlatovy moje městečko
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníinternet
            Odkazhttp://drobek.svet-stranek.cz/nova-stranka-34672/
            Datum citace internetového zdroje19.12.2014
            AutorR. Sedláček
            NázevKlatovy moje městečko
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníinternet
            Odkazhttp://drobek.svet-stranek.cz/nova-stranka-34672/
            Datum citace internetového zdroje19.12.2014
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IV.
            Rok vydání2001
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 154-157

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            19.12.2014 00:13 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2014 22:17
            doxa (Jan Škoda) 20.10.2024 18:03