Dolní mlýn

Chemik Christian Polykarp Friedrich Erxleben (1765–1831) pocházel z Parensen u Göttingen v Dolním Sasku, do Lanškrouna přišel roku 1791 z Vídně, kde studoval užití chloru při bělení plátna. Přiženil se do rodiny faktora Františka Perníkáře a provozoval lékárnu U Milosrdného samaritána. Roku 1802 zakoupil mlýn v Sázavě u čp. 51 a vybudoval zde rozsáhlou budovu, ve které zřídil manufakturní tkalcovnu lněného plátna a kartounku. Roku 1808 pak přikoupil čtyřiadvacet hektarů luk, na kterých bylo možné naráz bělit 40 000 kusů plátna. V roce 1833 měla firma Bratři Erxlebenové & Co. přes 500 zaměstnanců a byla údajně největší svého druhu na kontinentě, nepřežila však dlouho svého zakladatele. Budovy s typicky saskými polovalbovými mansardovými střechami pak byly nějakou dobu nevyužívané, opravil je po roce 1911 Johann Heger a pronajal je společnosti Halpert & Hynek pro výrobu kancelářského nábytku, v letech 1924–1938 zde Hans Janisch provozoval ruční tkalcovnu kravatových látek, poté sloužily lanškrounskému spotřebnímu družstvu a roku 1943 sem byla přemístěna výroba z lanškrounské tabačky. Tři ze čtyř paralelních křídel byla zbořena po roce 1953, zůstává nejjižnější s přízemním hospodářským dvorem, dnešním vlastníkem opravené a udržované.