Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Šlo o nejstarší z tří bludovických mlýnů, který podle všech náznaků patřil původně k rychtě. Tomu nasvědčuje i to, že až do počátku 18. století patřil rodu Neisserů. Dle první známé kupní smlouvy z r. 1616 koupil mlýn za 500 zlatých Martin Neysar, mladší po nebožtíku Štefku Neysarovi "od foita a od starších i od přátel a bratří svých". O Štefkovi je možno se domnívat, že byl totožný s již zmiňovaným synem fojta Faltyna Štefanem.
Zdroj:
Novojičínský zpravodaj 2002
1676 mlynář - fojt Tobiáš Neisser
Bludovičtí mlynáři platí ročně 44 zl. 47 kr. v 5 splátkách, odvádějí 44 slepic nebo 1 zl. 6 kr., z potoka 1 zl. namísto vykrmeného vepře 4 zl. 30 kr.
1749 Kristián Tobitsch
V r. 1833 vlastnil mlýn mlynář Tichawsky.
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Neysar
- Tichawsky
- Neisser
- Tobitsch
- Klösel
Historie mlýna také obsahuje:
1676 Tobiáš Neisser
1749 Kristián Tobitsch
1833 Tichawsky
1867-1870 Franz Klösel
2017 Antonín Janyška
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: