Historie
Obecná historie:
Již v roce 1657 jsou v Sedlických matrikách uváděni, jako kmotrové, mlynáři z Čekanic. Byli to členové rodu Měřičků. Jejich příbuzní měly dlouhá léta též mlýn Kořenský v Lažanech a jejich dcery se provdávaly zase na mlýny Pilu, Kabelík a mlýny na Otavě. Vroce 1756 připomíná se tu mlynář František Kalous a po něm Matěj Konopka.
V roce 1784 koupil mlýn v Čekanicích Jiří Pelikán od Jana Krauchera za 310 zl.
V roce 1803 kupuje od Jiřího Pelikána mlýn Václav Picek za 1600 zl.
Roku 1804 kupuje od V. Picka mlýn František Bartůněk za 3040 zl.
V roce 1810 změnil mlýn majitele hned několikrát, 10. ledna ho koupil od F. Bartůňka Václav Vidalík za 3700 zl. a od něj ho 9. července koupil lnářský lékař Hynek Krolop ale hned ho přepustil Antonínovi Černému za 4925 zl., který ho ještě téhož roku dne 12. září prodal Matěji Wildnerovi za 5500 zl.
Od Matěje Wildnera mlýn koupil 30. května 1811 Jan Bolina, který pocházel z mlýnu Bolina č.p. 53 u Milína za 7 565 zlatých v černých bankocetlích se vším příslušenstvím, nářadím a pozemky.
Mlynářskému rodu Bolinů patří tento mlýn do dnes.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Již v roce 1657 jsou v Sedlických matrikách uváděni, jako kmotrové, mlynáři Čekanic. Byli to členové rodu Měřičků.
V roce 1811 kupuje mlýn Jan Bolina, který pocházel z Bolinského mlýna v Milíně.
V roce 1834 po jeho smrti přebírá mlýn jeho syn, také Jan Bolina.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
V roce 1874 převzal mlýn další Jan v rodu Bolinů.
Jeho nejstarí syn Jan Václav odchází na mlýn do Pole.
V roce 1916 převzal mlynářskou živnost na mlýně syn Jana Boliny Václav Bolina.
Starší bratr Václava Boliny, Jan Václav Bolina byl mlynářem na mlýně v Poli.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Za okupace v 2. světové válce byl mlýn uzavřen.
V roce 1953 umírá mlynář Václav Bolina a mlýn přebírá jeho syn Josef Bolina se svojí ženou Růženou jejíž sestra byla provdána na nedaleký Kořenský mlýn v Lažanech.
Sestra Josefa Boliny Božena byla provdaná na mlýn do Želvice.
Na konci 60. let je mlýn uzavřen.
Rodina Bolinova adaptuje část bývalé mlýnice na obytné místnosti.
Potomci mlynářského rodu Bolinů žijí na mlýně do dnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Měřička
- Kalous
- Konopka
- Kraucher
- Pelikán
- Picek
- Bartůněk
- Vidalík
- Černý
- Wildner
- Bolina
Historie mlýna také obsahuje:
1657- Měřička
1756-František Kalous
Matěj Konopka
Jan Kraucher
1784-Jiří Pelikán
1803- Václav Picek
1804- František Bartůněk
1810 (10.1.) - Václav Vidalík
1810 (9.7.-8.8.) - Hynek Krolop
1810 (8.8.-12.9.) - Anton Černý
1810 - Matěj Wildner,
1811- Jan Bolina(*1782 mlýn Bolina)
1834- Jan Bolina(*1807 mlýn Bolina)
1874- Jan Bolina(*1844)
1916- Václav Bolina(*1885)
1953- Josef Bolina(*1921)
1992- Stanislav Bolina(*1950)
2016- Tomáš Bolina(*1980)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
