Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Říká se mu Dům v kožichu. Původně to byla roubenka, která se různě přestavovala a došlo i k nahození venkovního zdiva. Podle stáří trámů byl dům postaven v letech 1760 až 1780 a zřejmě sloužil jako ubytovna pro zaměstnance tehdy vzniklé manufaktury. Je zde pět samostatných místností a součástí je černá kuchyně, která je výjimečná a pochází z roku 1780. Černá kuchyně po tolika letech zůstala téměř nedotčená v původním stavu. Mlýn býval vedle tohoto stavení, nebo jako jeho přístavek a jeho mlýnské kameny poháněl slabý potůček, vytékající nad domkem a vlévající se do Starokdyňského potoka, kterému dále v mlynářské práci kvůli slabému proudu vody pomáhali koně. Roubené domy v kožichu nejsou v této lokalitě běžné. Na císařském otisku, skice nebo originální mapě z roku 1838 není značka mlýna ani potůček zakresleny. Značka mlýna není zakreslena na I., II. nebo III. vojenském mapování.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Stavení vlastnil v r. 1861 a podle sčítání obyvatel i v roce 1869 kovář Jakub Kohout, od r. 1871 patřila chalupa celou dobu rodině Maříkovic.
1913 - malý přístavek zobrazený na evidenční katastrální mapě by mohla být mlýnice. Ve sčítání obyvatel mlynářství zapsáno není, chybí ale to z roku 1910.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V seznamu vodních děl republiky Československé zapsán není.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Nejméně od druhé poloviny 80. let 20. století budově hrozil zánik, definitivní záchranu památce pak přinesl odprodej městu Kdyně, které neprodleně zahájilo její obnovu. V průběhu provedených prací byly objeveny jak části roubených stěn na západní a východní straně, tak zdobně řešené stropy s prkenným záklopem. V roce 2016 se práce soustředily na opravu krovu a stropních a vazných trámů a dále na pokládku nového střešního pláště z dřevěných šindelů. Objekt je zapsán v seznamu kulturních památek.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
