Historie
Obecná historie:
Mlýn byl prodán v r. 1695 za 270 fl. + roční pronájem 40 fl. + povinnost dodávat určité naturální dávky.
Ve vodní knize je zapsán jako první majitel Theodor Greif.
Při velkém požáru 25. června 1882 lehl popelem mlýn, kostel s věží a devět stavení. Na místě mlýna pak postavil továrník Josef Menčík a Franz Kudernovský v r. 1894 tkalcovnu se 400 stavy, poháněnou vodní energií. Továrnu později převzal jeho syn Alois.
V Heřmanicích na tvrzi se narodil 14. 9. 1583 Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna.
xxx
Josef Jan Menčík (1847–1920), textilní podnikatel z Černého Dolu (později též majitel přádelen, tkalcoven a bareven ve Vrchlabí, Dolní Branné a Líšném) zakoupil v Heřmanicích vyhořelý panský mlýn a na jeho místě roku 1894 postavil mechanickou tkalcovnu se 400 stavy. Režným zbožím pak zásoboval tiskaře ze Dvora Králové a okolí. Čtyřpodlažní dvoutraktovou zděnou přádelnu doplňovala kotelna se strojovnou a turbínovým domkem při Labi, budovy se dochovaly v téměř nedotčeném stavu. Dnes patří firmě zabývající se obchodem a službami a rovněž výrobou elektrické energie – v provozu je malá vodní elektrárna, budova tkalcovny je dochována autenticky.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1520 prodal Jiří Gersdof z Gersdorfu obci jaroměřské ves Heřmanice s tvrzí, s mlýnem pod tvrzí
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl prodán v r. 1695 za 270 fl. + roční pronájem 40 fl. + povinnost dodávat určité naturální dávky.
Ve vodní knize je zapsán jako první majitel Theodor Greif.
Při velkém požáru 25. června 1882 lehl popelem mlýn, kostel s věží a devět stavení. Na místě mlýna pak postavil továrník Josef Menčík a Franz Kudernovský v r. 1894 tkalcovnu se 400 stavy, poháněnou vodní energií. Továrnu později převzal jeho syn Alois.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
1930 Jan Menčík, mechanická tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Greif
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
