Znovu mlýn jistě (roku 1662 se objevuje zpráva, že byl domažlickou obcí přijat hamrovský mlynář Jiří Ludvík, ale nevíme jistě, zda se váže k tomuto mlýnu) vstupuje do písemných záznamů 28. 8. 1780, tehdy město Domažlice emfyteuticky prodává mlýn "Na Hamrzích" s jedním složením a pilou, sadem, půllánem polí a luk o 24 měřicích a 4 a 1/2 mírce osevu mlynáři Jiřímu Ludvíkovi za 837 zl., které kupec složil v hotovosti. Z gruntů bude platit 51 kr. z každé měřice do obecního důchodu, ze mlýna 5 zl. 50 kr. a 24 str. a 2 věrt. čistého žita, vždy o sv. Havlu. Pro město bude povinen pořezat 10 klád. Dále je povinen čistit stoku nad mlýnem a pod mlýnem, odpovědnost za škody nese sám, opravy hradí sám, materiál kupuje od města za hotové, kameny a železo k pile kupuje a dováží na svůj náklad. Při změně majitele se bude uzavírat nová smlouva, při vymření rodu spadne mlýn zpět na obec, mlynář nesmí pod trestem vypovězení rozprodávat grunty patřící k mlýnu, kdyby se zde našla ruda, náleží magistrátu.
